Strana 12
Tučňák | leden 2024
12
Lidé z Prahy 4
110 let Lesního divadla vKrči
Lesní divadlo Krč je kulturní památka spojená sbohatou historií avzpomínkami obyvatel této oblas-
ti. Jeho vznik je úzce spjat sosobou Dr.Jana Šimsy, který se zasloužil nejen ojeho založení, ale také
orozvoj Krče jako takové.
P
řed samotným
vznikem Lesního
divadla stálo poblíž
Šimsovo sanatorium,
které založil Dr.Jan Šim-
sa napozemcích bývalých
lázní vroce 1901. Sanatorium
sloužilo kléčbě vnitřních
anervových chorob abylo
velmi vyhledávané, zejména
pacienty stěžkými one-
mocněními. Kromě vedení
sanatoria se Dr.Šimsa také
věnoval osvětové činnosti,
překladatelství akultuře.
ZNárodního divadla
dolesa
Svůj zájem odivadelnictví
přivedl Dr.Šimsu kmyšlence
vytvořit přírodní divadlo.
Sjeho Þ nanční podporou
bylo Lesní divadlo založeno
vroce 1913 napozemcích
statkáře Tomáše Welze, ne-
daleko odsanatoria. Oslav-
nostní zahájení provozu se
postaral místní ochotnický
spolek Vlast, který představil
hru Princezna Pampeliška
odJaroslava Kvapila. Diva-
delní sezona probíhala vždy
od1. května dopoloviny září
apředstavení se konala oví-
kendu. Vstupné, které bylo
vybíráno ochotníky, sloužilo
kÞ nancování stavby nové
sokolovny.
Kromě ochotnického
divadla se zde hrála opera
anajevišti se představo-
vali nejen místní amatérští
herci, ale také slavní uměl-
ci, včetně herců apěvců
zNárodního divadla. Mezi
známé osobnosti, kte-
ré podporovaly činnost
divadla, patřily spisovatelé
Antal Stašek aFrantišek
Serafínský Procházka.
Během své největší slávy
divadlo navštěvovalo až
5500 diváků.
Požár, obnova azánik
Roku 1935 divadlo postihl
velký požár, který zničil
vše kromě zděných staveb.
Nicméně se divadlo opě-
tovně rozjelo ahrálo se zde
až dodruhé světové války.
Poválce se najeviště vrátili
ochotníci, kteří se střídali
sherci zMěstských divadel
pražských. Činnost divadla
byla oÞ ciálně ukončena
vroce 1946, ačkoli poslední
představení se uskutečnilo
až vroce 1951. Osedm let
později bylo zchátralé diva-
delní zázemí zbořeno. Ikdyž
už způvodního Lesního
divadla zůstaly jen trosky,
dodnes je jeho slavná histo-
rie patrná. Zbytky lavic, pří-
stupové schodiště ačást zdi
připomínají bohaté kulturní
dědictví tohoto místa. Lesní
divadlo se tak stalo nezapo-
menutelnou součástí historie
Krče apamátkou nabohatou
kulturní tradici této oblasti.
Zdroj: krcakzije.cz
Lesní divadlo se brzy stalo důležitým kulturním centrem Krče.
Zdroj: archiv Alois a Anton Sečkár
Záhada Otýlie Vranské. Popíšete místo činu?
J
eden znejzá-
hadnějších
kriminálních
případů měl
zřejmě počátek
vPraze 4. Místo
činu však kvůli
výstavbě již zmizelo,
nicméně pracovníci
Muzea Policie ČR věří,
že se třeba prostřednictvím
časopisu Tučňák podaří najít
pamětníky nebo fotograÞ cké
či jiné záznamy.
Nejznámější neobjasněná
vražda vdějinách česko-
slovenské kriminalistiky je
spojena se jménem Otýlie
Vranské, slovenské pro-
stitutky, která se vroce
1933 stala obětí brutálního
činu. Její rozčtvrcené tělo
pak bylo odesláno vedvou
kufrech vlaky doBratislavy
adoJasiňe naPodkarpatské
Rusi. „Došli jsme kzávěru,
že místo vraždy bylo
naadrese Tábor-
ská č. 141, dnes
UPlynárny. Jenže
dům byl společně
sdalšími stavbami
v70. letech kvůli
rozšiřování vozovky
stržen anedocho-
val se žádný archivní
materiál, ato ani zdemolice.
Moc by nám proto pro účely
dokumentace pomohlo,
kdyby se ozvali pamětníci,
kteří vdomech či těsně
vedle nich bydleli adokáza-
li by nemovitosti popsat,“
říká Radek Galaš, ředitel
Muzea Policie ČR, pod jehož
vedením skupina krimina-
listů ahistoriků pracovala
naobjasnění vraždy Otýlie
Vranské několik let. Vzáří
loňského roku nakonec
zveřejnila zprávu se jménem
údajného vraha.
Vrahem armádní
důstojník
„Na80 procent jsme si jisti,
že vraždili armádní rotmistr
Josef Pěkný aprostitutka An-
tonie Koklesová. Oba shodně
vypověděli, že se vden vraždy
vmístě zdržovali anavzájem
si dokazovali alibi. Šlo zřejmě
ovraždu vafektu amotivem
byla obava okariéru,“ objas-
ňuje Radek Galaš avysvětluje:
„Pěkný měl poměrně solidní
postavení vrámci armády, byl
to zasloužilý legionář vyzna-
menaný zaboje uZborova
či uBachmače. Ale už měl
zaprvní republiky ‚škraloup‘,
byl rozvedený aměl dítě. Na-
víc se stýkal sprostitutkami
apodle svědeckých výpovědí
opakovaně Vranské sliboval,
že si ji vezme. Ata ho mohla
kv
ůli tomu vydírat. Stačilo
vnevhodný okamžik říci pár
slov askončilo to vraždou.
Antonie Koklesová zřejmě
nebyla jen svědek, protože
vhrudníku Vranské se našly
slabé bodné rány, které byly
vedené už domrtvého těla.
Pěkný ji asi ktomu přinutil,
aby se stala jeho spolupacha-
telkou.“
Informace odomech vbý-
valé Táborské ulici můžete
zaslat nae-mail: galas@mu-
zeumpolicie.cz či doredakce
Tučňáka.
(md)
Pohlednice zdemolice v roce
1972, na které však není dům
č. 141. Zdroj: Muzeum Policie ČR
Tucnak_01_24.indd 12Tucnak_01_24.indd 12 22.12.2023 15:39:3722.12.2023 15:39:37