Strana 12
Tučňák | květen 2024
12
Lidé zPrahy 4
Martin Dudek
Patříte mezi čtyřicítku
osobností, které se odroku
2009 mohou pyšnit čestným
občanstvím MČ Praha 4.
Předpokládám, že vám oce-
nění udělalo radost…
No, já nevím, zda není
určitým varováním, že jsem
zralý nadůchod, ato idu-
chovní (smích). Ale ikdyž už
důchodcem jsem, oceněním
nepohrdám ajsem rád, že
vedení současné radnice
se ztotožnilo nejen smým
životem, ale také smým
názorem nachod světa. Ato
je pro mne cenné, protože
jsem optimistický pravdolás-
kař ahavloid, který je vděčný
zasametovou revoluci.
Já jsem ale někde četl, že
jste buď monarchista, nebo
typický sociální demokrat
první republiky…
Člověk vurčitém rozpoložení
odpovídá možná dvojznačně.
Samozřejmě jsem pro formu
demokracie, je to ta nejlepší
možnost. Ale v80. letech
jsme vedli rozhovory se
spisovatelem Placákem. On
byl monarchistou amy jsme
hájili demokracii. Ptali jsme
se, kdo by nám měl vládnout?
Odpověděl – to je jedno,
třeba nějaký slušný monar-
cha zDánska, tam nemají co
dělat. My jsme se mu smáli,
ale je to pravda. Protože rody,
které vedou země postoletí,
to považují zaslužbu vlasti.
Slouží národu jako symbol
aje nakonec jedno, jakou
mají národnost. Navíc větši-
na obyvatel například Anglie,
Dánska nebo Švédska miluje
svoje monarchy anesnižují se
krůzným vulgaritám, jakým
byli vystaveni naši poslední
prezidenti. Ale unás už je
nazřízení monarchie pozdě.
Vraťme se ze zahraničí
knám domů, doBraníka,
který jste nikdy neopustil.
Jak vzpomínáte nadětství
amládí?
Vzpomínám nadšeně, pro-
tože dětství formovalo můj
budoucí život. Vpěti letech
jsem zažíval dobrodružství
nazahradě, kam nikdo kro-
m
ě mne nepřišel. Současně
jsem žil vafrickém pralese
inaindiánských pampách.
Všechno si samozřejmě nepa-
matuji, ale takový ten trochu
zatemnělý oblak vzpomínek
je velice inspirativní. Ajá se
díky němu cítím stále mlád
apořád věřím vpozitivní
energii radosti, která je pro
mne podobná jako vpěti
letech.
Vdomě vašich rodičů také
byly položeny základy popu-
lárního divadla Sklep…
To je pravda aopět to
má souvislost sdětstvím
ajedním místem. Sklepu
apanující tmy jsem se jako
dítě bál, ale někdy v9. třídě
vněm skutečně vzniklo
divadlo. Maskovali jsme
jím veselé večírky, až nás
pojednom velice pove-
deném maminka sbabič-
kou vyhodily a
my odešli
naDobešku, kterou můj
tatínek vakci Zzadarmo
projektoval. Ašťastný osud
tomu chtěl, že jsem divadlo
napřelomu tisíciletí rekon-
struoval podle zasunutých
vzpomínek, které jsem viděl
vpěti letech, když tatínek
ustolu kreslil Dobešku. Ma-
loval barevné lichoběžníky,
které byly znakem bruselské
architektury. Atahle archi-
tektura, pozitivní aoptimi-
stická, symbolizovala pro
mne mládí, proto jsem při
rekonstrukci použil podob-
né postupy. Pořád jsem tedy
znovu prožíval dětství, ale
to si uvědomuji teď, když
vám to říkám. Jinak je to
hluboce zasunuté anikdy
jsem tuhle ideu neřekl.
Jednou jste napřednášce pro-
hlásil, že váš život se odvíjí
najednom kilometru čtvereč-
ním. Skutečně tomu tak je?
Samozřejmě. Kromě výše
řečeného jsem naDobešce
hrál astále hraji fotbal a
dole
uVltavy jezdím nakole
avzimě lyžuji. Pod branic-
kou skálou stojí evangelický
kostelík, kam mne vodila
maminka abyl jsem vněm
pokřtěný, proběhla tu moje
konÞ rmace amůj skautský
slib. Později jsem se vkoste-
líku oženil apokřtili jsme tu
všechny čtyři děti. Atenhle
kilometr čtvereční mi to
všechno umožnil. Jsem zato
nesmírně vděčný ahluboce
se klaním před osudem, který
byl kemně milosrdný. Pro-
tože není to až tak normální
vlidských dějinách, aby
někdo žil najednom místě
takhle dlouho anepřišel jiný
schutí ho zavraždit nebo
zmísta vyhnat. Prožíváme
mimořádné chvíle aměli by-
chom zato hluboce děkovat
apřestat prudit astěžovat si
nanějaké pomíjivé blbosti.
Načem aktuálně pracujete?
Projekty běží velice dlouho
avstupuje donich spousta
brzdících systémů různých
protestů, odvolání azájmo-
vých skupin, které doká-
žou věci úplně degradovat
aodsunout. Aněkdy zatím
stojí jen obyčejná lidská
ješitnost… Jedním zprojek-
tů, který je brzděný místními
obyvateli, je přeměna Ned-
vědova náměstí. Naše idea
je ovšem vytvořit známěstí
zapamatovatelné místo,
které navazuje napůvodní
podobu před 100 lety, kdy
vzniklo. Projekt počítá s
tím,
že většina zeleně zůstane,
padnou snad jen tři stromy.
Daleko víc jich vysázíme,
navíc děti budou důstojně,
logicky abezpečně chodit
doškoly.
Jako architekt jste prohlásil,
že se vám líbí návrh nové
podoby hlavního nádraží.
Vtéto souvislosti mne napa-
dá, zda má Praha 4 vůbec
nějakou novodobou stavbu,
kterou by mohli obdivovat
izahraniční turisté?
Máme véčko naPankráci. Já
bych se totiž nebál jít svě-
žemi nahoru, protože Praha
tohle musí udělat. Lidé chtějí
bydlet asídlí tu všemožné
instituce. Podle mne je proto
normální ataké ekologičtější
jít nahoru než došířky.
Ale oponenti tvrdí, že se tím
kazí panoráma, třeba výhled
naPražský hrad…
Víte, co mi kazí panoráma?
Když se podívám zDobešky
naPrahu, vidím středověkou
hradbu zpanelových domů.
Tuhle realitu si málokdo
uvědomuje, jak je naše me-
tropole vsev
ření nekoneč-
ného panelového prstence.
To je daleko větší problém
než řídké vertikály, kolem
kterých zasvítí slunce astín
je zadeset minut pryč.
Architekt a čestný občan Prahy 4 David Vávra:
„Pořád věřím v pozitivní energii radosti!“
Branický patriot, architekt, herec a sportovec David Vávra (67) je s Prahou 4 spojený příslovečnou
pupeční šňůrou a naše městská část se jeho pracovním i soukromým životem neustále prolíná. Není
proto divu, že byl nedávno oceněn čestným občanstvím MČ Praha 4.
Zateliéru architekta Davida
Vávry vzešla blízká proměna
Nedvědova náměstí. Foto:
Martin Dudek
Tucnak_05_2024.indd 12Tucnak_05_2024.indd 12 22.04.2024 14:36:5522.04.2024 14:36:55