Strana 5
5
www.praha4.cz
TÉMA Prahy 4
vkoncentráku aztracené děti
Ti, kteří byli vdobě tragédie
nanoční směně, byli doda-
tečně popraveni 16. června
1942 nastřelnici vPraze –
Kobylisích. Namístě Lidic
zůstala holá pláň. Vesnice
byla vypálena asrovnána se
zemí.
Ani nevím, kolik bylo
Růžence vté době let, ale
naděje nanavrácení jejího
syna Mirounka jí dávala sílu
žít. Ponávratu zkoncentrač-
ního tábora jako by chtěla vše
ztracené dohnat. Zůstala sama,
neměla muže, rodiče, osvých
příbuzných nikdy nemluvila.
Vkaždé volné chvíli se vydá-
vala doPrahy naprocházky
Petřínem, navštěvovala muzea
agalerie apsala osvých výle-
tech dosvých deníků, které si
pečlivě vedla. Měla chuť učit
se novým věcem avzdělávat
se, atak začala navštěvovat
kurzy esperanta. Když jí vyšel
letní studijní pobyt naMácho-
vě jezeře, byla znovu šťastná.
Vesvých denících věnuje to-
muto pobytu velkou část aro-
zepisuje své zážitky krásným
způsobem – radost zpřírody,
zvůně léta, zvečerních pro-
cházek nabřehu jezera, ze se-
tkání snovými lidmi… Byly to
pro ni krásné chvíle, které však
vesvých denících sdílela jen se
svým synem Mirounkem.
Nakonec našla štěstí
Svelkým důrazem popisuje
isetkání sdalším mužem
svého života, Jaroslavem
Vyžvaldou. Chodili spolu
naprocházky, naoblíbené
čaje ahodně si povídali. Jaro-
slav jí naslouchal anarozdíl
odostatních mužů, jak často
zmiňovala, nemyslel „jen
nalásku“. Poslední večer
naMáchově jezeře se mu svě-
řila se svým osudem aukázala
mu fotku malého Mirounka.
Obejmul ji aona mu dlouze
plakala naramenou.
SJaroslavem Vyžvaldou
nakonec našla své štěstí.
Vzali se, nastěhovali donově
vystavěných Lidic ažili svým
skromným životem.
Bylo mi asi sedm, kdy si
uvědomuji, že jsme doLidic
začali zaRůženkou jezdit
víc avíc. Jaroslav zemřel
aR
ůženka zůstala úplně
sama. Až tehdy jsem zjis-
tila, že Jaroslav Vyžvalda
byl náš rodinný příbuzný
apojeho smrti jsme zůstali
Růžence jen my. Můj tatínek
se oRůženku hodně staral,
vozil jí jídlo, nákupy, scelou
rodinou jsme pak zaní jez-
dili ovíkendech astarali se
ozahradu ijejí dům. Pama-
tuji si, jak maminka chtěla
najaře umýt prosklené
dveře, které vedly dozahra-
dy, ale Růženka si to nepřála,
protože nanich byly Jaroun-
kovy otisky prstů.
Starali jsme se oRůženku
doposledních dnů jejího
života. Zemřela vosmdesáti
pěti letech, přežila Jarounka
ošest let. Odkázala nám vLi-
dicích dům amoje maminka
se pak stala první
ředitelkou
lidického památníku.
Deníky vše odhalily
Příběh Růženky jsem však
začala objevovat až oněko-
lik let později. Když jsem se
nastěhovala se svým mužem
dodomku vLidicích, kde
jsme založili rodinu, postup-
ně jsem nacházela pocelém
domě Růženčiny deníky. Ved-
la si je odroku 1945. Popisuje
vnich svůj každodenní život
se svými radostmi istarostmi
avnich, znenadání, věnuje
ivzpomínku svému malému
synkovi. Je často velmi živá
aradostná azároveň velmi
bolestivá. Každý začátek roku
vesvých denících věnuje
modlitbě, vekteré prosí,
aby se jí její synáček vrátil,
apřemítá otom, kolik je mu
let, jak asi vypadá ajestli má
imalé Mirounky, její vnuky.
Až při
četbě Růženčiných
deníků jsem si uvědomila,
že nikdy nepřestala věřit,
že její syn žije, aneuvěřila
smutné skutečnosti, že ion
byl, sostatními 81 lidickými
dětmi, zplynován vevyhlazo-
vacím táboře vChelmnu.
Fakta
• Vnoci z9. na10. června 1942 byla obec Lidice obklíčena jednot-
kami SS aprostor uzavřen.
• 173 mužů, chlapců astarců bylo zastřeleno namístě, dalších 26
mužů, ale ižen bylo zastřeleno 16. června nastřelnici vpražských
Kobylisích.
• 196 žen bylo převezeno dokoncentračního tábora Ravensbrück,
53 jich napochodech smrti zemřelo.
• 81 dětí nechali nacisté usmrtit výfukovými plyny vkoncentračním
táboře vKulmhofu (Chelmno). Některé děti byly umístěny dosi-
rotčinců aněmeckých rodin napřevýchovu – arizaci.
• Obec byla vypálena azcela srovnána se zemí. Navyhlazení Lidic
osobně dohlížel státní tajemník Úř
adu říšského protektora Karl
Hermann Frank, který také celou akci vymyslel anaplánoval.
• Vroce 1946 byl Frank zaválečné zločiny popraven.
• Vroce 1982 vytvořili obyvatelé ulice Za Zelenou liškou a blízkého
okolí na pozemku mezi domy pietní místo nazvané Záhon 40 růží
pro Lidice. Připomíná tragédii Lidic a jejich obyvatel. Každoroční piet-
ní akt MČ Praha 4 se tu letos uskuteční 10. června od 10.00 hod.
Dětské oběti zLidic, anejen je, připomíná výjimečný Pomník dět-
ským obětem války, který dnes již neodmyslitelně patří krozsáhlé-
mu pietnímu území vLidicích. Sousoší čekají nutné opravy, čištění
akonzervace. Odhadované náklady naopravy činí 13 milionů ko-
run. Památník Lidice proto letos vbřeznu vyhlásil veřejnou sbírku,
odkaz nani najdete naplatformě Donio. Foto: 4x Památník Lidice
Mirounek Liška byl snejvětší
pravděpodobností zavražděn
vkoncentračním táboře.
Tucnak_06_2024.indd 5Tucnak_06_2024.indd 5 27.05.2024 13:52:2327.05.2024 13:52:23