Bejvávalo v Nuslích
Historické okénko na str. 13 připomíná tentokrát dušičkové příběhy
Nešťastná láska či psychické problémy vedly k předčasnému ukončení života… Ilustrační foto: Muzeum cenných papírů
Příběhy dušičkové a smutné
Staří Keltové a Slované měli svátek zesnulých, křesťané již přes tisíc let mají svátek zemřelých, lidově zvaný Dušičky. Na hřbitovech se rozsvítí tisíce svíček, ale ne každá připomíná všechny zemřelé, ať už z jakéhokoli důvodu. I smutné příběhy patří k historii a tito lidé si zaslouží vzpomínku, byť jejich osudy nejsou jako z učebnic.
Následující příběhy lidí vycházejí z dobového tisku a jsou doplněny o další fakta. Žofie Šídlová se narodila 15. května 1873 a ve dvaceti si vzala dělníka Františka Přibyla. Rok poté se jim narodil syn Josef. Od 19. března 1901 bydleli v Nuslích č. p. 125 v Oldřichově ulici. Žofie byla švadlenou, ale šťastná nebyla. S mužem měla časté hádky. Svárem byla údajně její nedostatečná pečlivost a svědomitost a brzy zanevřela na celý svět. V sobotu 27. dubna 1901 požila fosfor ze tří krabiček sirek a pokus o sebevraždu v neděli opakovala. Zemřela den poté v nemocnici. Dům, kde bydlela, ustoupil Nuselskému mostu, přezdívanému most sebevrahů. Snad až příliš příznačné místo.
Bilanční sebevražda
Na sv. Václava 1903 přišly děti Václav, Josef a Marie Svobodových popřát otci k svátku. Václav Svoboda se narodil v roce 1874, byl inkasistou a obchodním příručím. V přízemním bytě v Otakarově ulici č. p. 219 bydlel s rodinou od Vánoc 1902. Už dlouho se zabýval myšlenkami na odchod ze světa, bída a nouze na něj dolehly. Druhý den odešel do sklepa, mj. tam provozoval výrobu lihovin, a revolverem se střelil do hrudníku. Kromě tří dětí po sobě zanechal manželku, která už jednou ovdověla a živila se jako švadlena.
Ani zajištěný život nevede ke štěstí. Nuselský stavitel František Fric se v srpnu 1905 oženil s Martou Jirsovou, rovněž z dobré rodiny zdejšího stavitele. Novomanželé se nastěhovali do domu č. p. 399 na náměstí Bratří Synků, kde se jim v roce 1907 narodil syn Karel. Co vedlo k události z 11. června 1908 se neví, pouze je známo, že toho dne Marta Fricová skočila z okna a na místě zemřela. Bylo jí teprve 23 let.
Nešťastná láska na Fidlovačce
Ve středu 3. července 1946 byla v č. p. 505 v Sadové ulici kolem 23.00 hodiny zastřelena ve svém bytě uklízečka Terezie Hlaváčová. Narodila se v Nezdicích jako Urbanová a v roce 1928 se provdala za autodopravce Václava Hlaváče, se kterým měla tři děti, žili ale odloučeně. Pachatelem byl Emanuel Štěpán z Vršovic, který však následně po činu spáchal v Čelakovského sadech sebevraždu. Policie tím případ odložila a pravou příčinu nezjistila. Zřejmě šlo o zločin z lásky.
Smutný osud zlodějky
Josefa Nováková se narodila 25. října 1886. V únoru 1914 se provdala za řezníka Josefa Cibulku a vychovávali spolu tři děti. S mužem však vlastně nežila. V Nuslích a Michli byla známou figurkou nejen pro svoji nakroucenou kudrnu mikáda, říkalo se jí Neckatá Pepka. Byla totiž nenapravitelná zlodějka. Nekradla jen necky, ale i různé vany a nepohrdla ani plným šatníkem a prádelníkem. V roce 1928 zažila pět minut slávy, když jí soudce Novotný uděloval jedenašedesátý trest, psaly o ní noviny. Trest dostala za oloupení pána, se kterým šla na byt. Seděli ve vinárně v Michli, kde si půjčila klíče od kamaráda. Oba dokonale oškubala, pánovi vzala všechno prádlo a kamarádovi v bytě holicí přístroj a koupací vanu. Dostala čtyři měsíce, ale protože seděla v té době za jiné činy, sečetlo se jí to na 11 měsíců v ženské věznici v Řepích. Když odcházela, soudce řekl, že by s tím už mohla přestat. Odpověděla, že klidně, a dodala: „Když mám tolik již vyslouženo, zasluhuji penzi“.
Penzi ani klid však neměla. V roce 1943 nastoupila poslední trest v donucovací pracovně Ruzyně, odkud byla transportována do Osvětimi, kde se z ní stalo č. 62593. Zemřela v táborové nemocnici 7. prosince 1943. Rudolf Píša
Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotografie Nuslí, Pankráce a okolí, plány domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901 či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.