Nová Budějárna: veřejná soutěž má proměnit lokalitu u stanice metra

Proměnu čeká vyznačené území. Zdroj: ONplan

Okolí obchodního domu DBK a stanice metra Budějovická, kterému lidé říkají jednoduše Budějárna, je významným centrem Prahy 4 a důležitým pražským dopravním uzlem. Přestože se jedná o jedno z nejdůležitějších míst v této části města, podoba a kvalita území neodpovídají jeho významu.

V lokalitě převládá doprava a parkování, veřejná prostranství jsou roztříštěná a nepřehledná a chybí zde kvalitní místa pro pobyt, zeleň i bezpečné a pohodlné propojení jednotlivých částí. Problémem je rovněž čistota a vzhled podchodu mezi ulicemi Olbrachtova a Antala Staška. Lokalita má přitom mimořádný potenciál stát se živým městským centrem, které nabídne kvalitní veřejný prostor, nové bydlení, služby a příjemné prostředí pro každodenní život.

„Stav této lokality nás trápí dlouhodobě. Vedení Prahy 4 se už řadu let snaží přesvědčit hlavní město a další majitele zdejších pozemků, aby zajistili kvalitní podobu tohoto místa, jeho bezpečnost a čistotu,“ uvedl starosta Ondřej Kubín (ODS). „Přitom jde o místo, kterým denně procházejí tisíce lidí do obchodů, na úřad a polikliniku, je to významný dopravní uzel mezi metrem C a autobusy veřejné dopravy, včetně příměstských, a centrum občanské vybavenosti.“ 

Přestože z dnešního pohledu jde o zastavěné a využívané území, patří Budějárna díky své poloze na rozhraní Krče, Michle a Pankráce mezi nejvýznamnější rozvojovou oblast současné Prahy 4 a v podstatě i hlavního města.

Současná podoba území však neodpovídá jeho potenciálu. Veřejná prostranství jsou roztříštěná, pohyb komplikují dopravní bariéry a kvalitních míst pro pobyt je zde nedostatek. Přitom má díky své poloze, výborné dopravní dostupnosti a významu v rámci Prahy 4 výjimečné předpoklady stát se živým a dobře fungujícím městským centrem. Připravovaná mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž proto hledá novou podobu lokality.

Historie místa

Až do 19. století bylo toto území zemědělskou krajinou mezi Michlí a Krčí, poměrně daleko za hranicemi Prahy, kterým procházela důležitá obchodní stezka. Ta vedla v trase dnešní Budějovické ulice do Českých Budějovic a později dala ulici jméno. U ní stál zájezdní hostinec nazvaný Zelená liška (Grüner Fuchs), podle něhož bylo později pojmenováno jeho bezprostřední okolí.

Po připojení Krče, Nuslí a Michle k Velké Praze v roce 1922 začal rozvoj oblasti. 

Vzniklo sídliště Zelená liška, rozrostla se vilová zástavba jižně od řešeného území a byly vybudovány tramvajové tratě na Pankrác, do vozovny Kačerov a na Ryšánku. V místě hostince Zelená liška byla v roce 1929 postavena továrna Zbrojovka Františka Janečka, později transformována na výrobu motocyklů Jawa, která zde fungovala až do roku 1963.

Podobu lokality v 50. a 60. letech 20. století poznamenala výstavba sídlišť. Okolí se rychle zastavovalo, vznikla zde první panelová sídliště v Praze – Antala Staška a dostavba sídliště Zelená liška. Území, tehdy ještě nezastavěné, které čeká proměna, bylo označováno jako Budějovické náměstí. Po válce zde byla dočasně umístěna hasičská zbrojnice.

Po válce byla v této lokalitě dočasně umístěna hasičská zbrojnice. Zdroj: Retro DBK

Výstavba metra C, zahájená v roce 1968, v sedmdesátých letech zásadně změnila charakter místa a vytvořila základ dnešního dopravního uzlu. Nezasypaná stavební jáma pak dala vznik zapuštěné obchodní pasáži.

Dům bytové kultury (DBK), otevřený v roce 1981, se stal přirozeným centrem oblasti. Jedná se o brutalistní stavbu, jejíž autorkou je architektka Věra Machoninová. Objekt byl koncipován jako součást širšího urbanistického celku. Podle návrhu Věry Machoninové měly vzniknout ještě další stavby v území (hotel, lázně, administrativní objekty), ty však nebyly realizovány.

Po roce 1989 se toto území rozvíjelo jako významné administrativní centrum. Vznikly nové kancelářské budovy včetně sídla České spořitelny, později Budějovická alej nebo The Square. V 90. letech sídlil v DBK první obchodní dům IKEA v Československu, následně se objekt transformoval na obchodní centrum s pestrou škálou provozoven obchodu a služeb.

Nový rozvoj

Možnost rozvíjet prostor u Budějovické nejen jednotlivými malými změnami, ale v širších souvislostech se otevřela ve chvíli, kdy se Česká spořitelna začala připravovat na přesun svého sídla na Smíchov. Změna majetkových poměrů vytvořila prostor pro konsolidaci majetkových vztahů i nové příležitosti pro rozvoj území. Tento krok zároveň umožnil navázání spolupráce mezi dlouhodobě působícím místním aktérem DBK a novým vlastníkem Penta Real Estate. Jejich společná vize umožňuje nahlížet na území jako na propojený celek a hledat formou veřejné soutěže řešení, která přesahují rámec jednotlivých pozemků. Ambicí je zapojit i další vlastníky a společně vytvořit přirozené centrum Prahy 4, které důstojně naváže na význam Budějovické jako důležitého dopravního, administrativního i společenského uzlu.

„Vítám, že do rozvoje lokality pořadatelé zapojili veřejnost. Naši obyvatelé tak mohli při setkání nad mapou nebo v online dotazníku komentovat současný stav území, jeho hodnoty, problémy i budoucnost, tedy potřeby, které by měly být v rámci soutěže řešeny, případně obavy, které by mohla proměna přinést,“ uvedl místostarosta pro územní rozvoj Patrik Opa (ODS). „Tyto podklady dostaly vybrané soutěžní týmy.“

Řešené území o rozloze cca 40 000 m 2 je vymezeno ulicemi Budějovická, Olbrachtova, Poláčkova a Antala Staška. Jde o rozsáhlý blok komerčních a administrativních budov v okolí obchodního centra DBK. V navazujících veřejných prostranstvích, která budou částečně ovlivněna rozvojem řešené oblasti, je vymezeno zájmové území. Soutěžní lokalita je proto rozdělena na dvě části: řešené a zájmové území. Pro každou z těchto částí je stanoveno odlišné zadání i požadovaná míra podrobnosti návrhu.

Cílem soutěže je zpracování komplexní urbanistickoarchitektonické koncepce rozvoje okolí stanice metra Budějovická, která stanoví optimální prostorové, funkční a kompoziční uspořádání řešeného území. Koncepce musí reflektovat a vyváženě integrovat záměry zadavatele, hlavního města Prahy a městské části Praha 4. (red)

Na setkání nad mapou se k záměrům mohla vyslovit veřejnost. Zdroj: ONplan