Co všechno přežil michelský kostel?
Tři století kostela, mnohem delší historie. Více na str. 19
Interiér zdobí barokní hlavní oltář s plastikou Nejsvětější Trojice a sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Foto: MK
Farní kostel Panny Marie v Michli si letos připomíná 300 let od svého založení. Jeho historie je ale mnohem starší.
Podle ústní tradice zde stávala první křesťanská svatyně, kaple sv. Archanděla Michaela, postavená pro pastýře,“ připomíná člen michelské farnosti Stanislav Varhaut. Právě od ní mohl být odvozen název osady. Později zde stál románský kostelík, který byl několikrát přestavován, zásadně ve 14. století. Roku 1701 však společně s celou vsí vyhořel. „Požár zničil celou obec a všechny zápisy michelské fary,“ uvádí Varhaut. Michle tak zůstala bez vlastního kostela dlouhých 23 let.
Zlom přišel 21. června 1724. Tehdy byla uzavřena smlouva mezi profesory pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity a Václavem Xaverem Neumannem z Puchholzu, který se zavázal na vrchu u Michle postavit kapli ke cti Panny Marie a čtrnácti svatých pomocníků. A nezůstalo pouze u slibu, svůj závazek Neumann splnil.
Král velel z fary
Nový kostel byl dokončen a 8. října 1726 konsekrován světícím biskupem a generálním vikářem pražské arcidiecéze. Menší barokní stavba má nepravidelný osmiúhelníkový půdorys, presbytář, sakristii, kruchtu a věž se dvěma zvony. Současný oltářní obraz „Narození Panny Marie“ namaloval J. Heřman v roce 1889. Na původním pašijovém oltáři je dnes umístěna kopie Michelské madony.
Současná podoba farního kostela. Foto: MK
Michli se v průběhu staletí však nevyhnuly dějiny válek – od husitské bitvy u Vyšehradu a vyvraždění obce v roce 1421 přes třicetiletou a sedmiletou válku až po obléhání Prahy. „Tehdy měl ve zdejší faře pruský král hlavní stan,“ upozorňuje Varhaut. Právě zkušenost s válkami možná vysvětluje původní zasvěcení kostela Panně Marii a čtrnácti svatým pomocníkům.
Kostel poznamenala také druhá světová válka. 9. května 1945 byla střelbou z těžkých kulometů zničena jeho okna i nábytek, rozstříleny oboje dveře a prostřelen jediný zbývající zvon. Na dlažbě kostela bylo následně uloženo 53 obětí Pražského povstání. „Generace těch, kteří se narodili po konci druhé světové války, je první, která od roku 1420 prožila v tomto prostoru celý život v míru,“ říká Stanislav Varhaut a dodává: „Zatím...“ (red)