Krč
Vydejte se po stopách tisíce let staré historie v Krči s archeology na str. 10
Krč může ještě vydat řadu svědectví o lidech, kteří zde žili dávno před vznikem dnešní Prahy. Foto: Archaia Praha
Historie ukrytá pod Společenskou zahradou
Archeologové při výzkumu v Krči odkryli stopy života prvních zemědělců, dva pravěké rondely i pohřebiště z doby bronzové. Výzkum na ploše bývalé Společenské zahrady tak postupně odhaluje příběh místa starý několik tisíc let.
V dubnu letošního roku zahájila společnost Archaia Praha záchranný archeologický výzkum v prostoru bývalé Společenské zahrady v Krči. Lokalita mezi ulicemi Vídeňská, U Krčského nádraží a U Společenské zahrady je určena k budoucí výstavbě nové městské čtvrti.
Archeologové navázali na rozsáhlý výzkum z roku 2001 a postupně prozkoumávají zbývající část areálu o rozloze zhruba 30 tisíc metrů čtverečních. „Doposud se nám podařilo odhalit rozsáhlé polykulturní pravěké sídliště,“ říká archeolog Archaia Praha Jan Jeřáb.
Nejstarší nálezy pocházejí z neolitu, přibližně z let 5600 až 4900 před Kristem. Dokládají přítomnost prvních zemědělců na našem území, kteří patřili ke kultuře s lineární keramikou. Ještě početnější jsou ale nálezy z pozdějšího období kultury s vypíchanou keramikou. Právě z této doby pochází také mimořádně zajímavý objev. Vedle pokračování velkého rondelu, tedy stavby kruhového či eliptického půdorysu, odhaleného už při výzkumu v roce 2001, archeologové narazili na další, menší kruhovou stavbu. Tvořily ji dva kruhové žlaby o průměru přibližně 35 a 25 metrů, které pravděpodobně sloužily k ukotvení dřevěné palisády. „Zajímavá je především proměnlivá hloubka žlabů, kterou ovlivňoval charakter geologického podloží,“ vysvětluje Jeřáb.
V okolí rondelů se nacházely zásobní jámy i pozůstatky pravěkých staveb, takzvaných dlouhých domů. Další nálezy pocházejí ze závěru neolitu a počátku eneolitu. Z tohoto období se dochoval také rozsáhlý palisádový žlab, který podle archeologů ohraničoval plochu přibližně 200×200 metrů.
Nejmladší významné pravěké nálezy patří starší době bronzové a únětické kultuře. Kromě zásobních jam a pozůstatků staveb zde archeologové objevili také menší pohřební okrsek s přibližně deseti kostrovými hroby. „Lidské ostatky se dochovaly v rituální skrčené poloze a v hrobech byla také menší pohřební výbava, především keramické nádoby,“ popisuje Jan Jeřáb. Další etapy archeologického průzkumu jsou naplánovány na rok 2027. (red)