Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4

Měsíčník MČ Praha 4, nejlepší čtvrti v Praze.

Bejvávalo v Nuslích

Historické okénko na str. 18 připomíná Ruské gymnázium na Pankráci.

Ruské gymnázium na Pankráci v roce 1941. Zdroj: Muzeum cenných papírů

Učit se, učit se, učit se

Autora toho citátu považuji za jednoho z největších zločinců 20. století, ale současně musím uznat, že jeho výrok je pravdivý. Ve vzdělání, na všech úrovních, je cesta k lepšímu životu. Vzdělání vám nikdo nevezme. Se školami už to tak jednoznačné není.

Příběh jedné z největších školních budov v Praze začíná v roce 1928. Tehdy byl založen Spolek pro vydržování ruských středních škol v ČSR. Navazoval na Ruskou pomocnou akci podporující studenty od roku 1921. Celkem tu studovalo 6 341 osob, z toho ve středních školách 1 673. Spolek převzal princip pomocné akce a pokračoval v ní. Existovala dvě gymnázia, jedno v Moravské Třebové, druhé ve Strašnicích. Ve školním roce 1935/36 došlo k jejich sloučení a řešilo se, kde bude stát velká moderní škola. Volba padla na Nusle, respektive část Pankrác.

Studenty vystřídali vojáci

Po několika letech se podařilo shromáždit prostředky na novostavbu. Spolek podpořil i prezident Masaryk. Projektu se ujal arch. Ferdinand Fencl, který navrhl sedmipodlažní objekt ve stylu čistého funkcionalismu. Šlo o hlavní trakt s bočními křídly, uprostřed kterých byla hřiště a zeleň. Uvnitř se nacházela aula, fyzikální, chemická a přírodovědná laboratoř, výtvarný ateliér, tělocvična a knihovna čítající 45 929 knih v hodnotě 872 tisíc Kč. Stavba byla zahájena v srpnu 1937 s rozpočtem 7,5 milionů Kč. První studenti se začali učit ve školním roce 1939/40. Jenže to už byl protektorát a budovu kromě ruského obsadilo i gymnázium české a ruská a německá obecná škola. V budově se nacházel též dívčí a chlapecký internát.

Unikátní snímek interiéru třídy z roku 1939. Zdroj: Archiv MČ Praha 4

V roce 1942 bylo gymnázium zrušeno a zabráno pro lazaret SS, Němci ale odešli před květnovým povstáním. Školu obsadil Revoluční národní výbor a vzniklo zde i obvaziště raněných. Po válce mělo Ruské gymnázium dál fungovat, byť mu byla přislíbena jiná budova. Samotný spolek byl z nařízení gestapa zrušen 19. října 1944 a po válce se usnesl na ukončení své činnosti.

Sovětská škola

Pro školní rok 1945/1946 se gymnázium reorganizovalo na sovětskou střední školu. Profesoři mohli jít do penze nebo se přizpůsobit novým poměrům. Studenti rodičů zatčených sovětskými represivními orgány museli přejít na jiné české střední školy. Koncem 40. let zde převládali čeští studenti. Zákonem č. 127/1948 Sb. nabyl náš stát vlastnictví budovy pro SSSR, který se stal majitelem od 21. června 1948. Údajně šlo o protihodnotu za kořistné statky ponechané v ČSR. Týmž zákonem bylo předáno i velvyslanectví v Bubenči.

V roce 1956 se české gymnázium změnilo a vznikla výhradně sovětská škola pro děti diplomatů a pracovníků ze SSSR. Studovaly zde také děti diplomatů z jiných států, kde se vyučovalo rusky.

V roce 1968 se budova stala sídlem generálního štábu okupačních vojsk. Až v září 1980 byla podepsána dohoda mezi SSSR a Ústavem národního zdraví v Praze o předání budovy včetně inventáře za 938 298 Kčs. Nastěhovala se sem Střední zdravotnická škola. Muselo ale dojít k podpisu mezistátní dohody a k vlastnímu předání došlo až 1. ledna 1982.

Rudolf Píša

Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotografie Nuslí, Pankráce a okolí, plány domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901 či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.

Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4