Tajemství Velikonoc: Proč zvony odlétají do Říma a co symbolizuje pletený proutek?

Zajíček, osení i vajíčka mají na Velikonoce svoje skryté významy.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, ale některé zvyky sahají mnohem hlouběji do pohanské minulosti. Pro moderního člověka jsou symbolem jara, pro věřící oslavou vzkříšení Ježíše a pro etnology fascinující směsicí rituálů, které měly zajistit zdraví, úrodu a ochranu domu.

Samotný název „Velikonoce“ je odvozen od „Veliké noci bdění“, tedy hlavně noci ze soboty na neděli, kdy podle křesťanské víry vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Přípravy na tento okamžik však začínají mnohem dříve, už šestitýdenním postním obdobím. Každá z těchto šesti nedělí měla svůj specifický název a význam. První, „Pučálka“, se jmenovala podle pokrmu z naklíčeného hrachu, zatímco například třetí, „Kýchavná“, měla připomínat morové epidemie – věřilo se, že kolikrát kdo ten den kýchne, tolik let bude ještě živ.

Nejzajímavější zvyky se pojí s tzv. Svatým (Pašijovým) týdnem. Víte například, proč je „Škaredá středa“ škaredá? V tento den se Jidáš mračil na Krista a domluvil s velekněžími 30 stříbrných za to že jim ho vydá do rukou. Pověra varuje, že kdo se bude v tento den mračit, zůstane mu to každou středu v roce. Následující Zelený čtvrtek pravděpodobně získal svůj název omylem – v němčině se mu říkalo „Greindonnerstag“ (lkavý čtvrtek), což se zkomolilo na „Gründonnerstag“ (zelený). V tento den umlkají zvony, které prý „odlétají do Říma“ pro papežovo požehnání, a jejich zvuk nahrazují dřevěné řehtačky a klapačky. Pověra také říká, že když v momentě, kdy zvony zní naposledy, zacinkáte penězi, budou se vás držet celý rok.

Velikonoční koledu zachytil svým milým způsobem i malíř Josef Lada.

Šlehání nemá bolet

Velký pátek bude letos 3. dubna a je dnem půstu a smutku, protože podle evangelií zemřel Kristus na kříži ve tři hodiny odpoledne. Je ovšem také dnem magických sil, podle pověstí se otevírají skály s poklady a voda v potocích má léčivou moc nebo se mění ve víno. Poklad stačí hledat tam, kde uvidíte světélko, kvetoucí či zářící kapradí nebo záři vycházející ze skalní škvíry. A prý se takto otevírá i památná hora Blaník… Na Bílou sobotu se v domácnostech uklízelo, bílilo a pekly se tradiční pokrmy jako mazanec a beránek. Mazanec, dříve zvaný „pomazanec“, se v 15. století pekl v chudších rodinách jen z nekynutého těsta, dnes je symbolem hojnosti plným vajec a rozinek. Neděle je pak od první minuty nejdůležitějším velikonočním dnem, protože je čas slavit Ježíšovo mrtvýchvstání bohoslužbami i bohatou hostinou.

Vrcholem lidových oslav v českých zemích je však Velikonoční pondělí. Ústředním symbolem je pomlázka, pletená z vrbového proutí a zdobená barevnými stuhami. Její název je odvozen od slova „omlazení“. Šlehání dívek a žen nemá být bolestivé, ale má jim předat životní sílu a pružnost mladého proutku, aby „neuschly“. Za odměnu koledníci dostávají vajíčka – prastarý symbol plodnosti, nového života a vesmíru, který se v křesťanském kontextu barví nejčastěji červeně na památku Kristovy krve. Zajímavostí určitě je, že už Jan Hus zmínil tradici, při které se mrskali mezi sebou manželé jako upomínku na to, že ve sváteční velikonoční den po sobě nemají chtít plnění manželských povinností… (md)

Velikonoční symboly

Beránek – ztělesnění čistoty, poslušnosti a nevinnosti, obětní zvíře. Kristus byl také obětován za spásu světa. 

Jidáš – zakroucené pečivo připomínající smyčku, na níž se oběsil Jidáš, který zradil Krista. 

Kočičky – symbolizují ratolesti, kterými byl Ježíš vítán při příchodu do Jeruzaléma. 

Koleda – jejím původním smyslem byla ochrana domu před špatnými vlivy. Za to byli koledníci odměňováni. 

Mazanec – symbolizuje hostii, proto by měl mít na povrchu vyznačený kříž (ten do něj vytlačíte nožem ve chvíli, kdy dáváte těsto do trouby). 

Pomlázka – má být z vrbového proutí a vyšleháním zajistit ženám a dívkám sílu, mládí, krásu a veselou náladu po celý rok. 

Řehtačka – nahrazuje zvuk „odlétlých“ zvonů. 

Vejce – znak zrození a života. 

Velikonoční oheň – znamená vítězství nad zimou. Velikonoční osení – oslava jara a probuzení přírody. 

Zajíček – symbol jara, plodnosti a nového života.

Velikonoční bohoslužby a akce

Římskokatolická farnost u kostela sv. Michaela Archanděla, Pod Vyšehradem 14, Podolí

29. 3. 9.00 h. mše sv. s žehnáním ratolestí, pašije; 

31. 3. 15.00 h. mše sv.; 

2. 4. 15.00 h. mše sv. na památku ustanovení eucharistie;

3. 4. 15.00 h. velkopáteční obřady;

4. 4. 18.00 h. velikonoční vigilie;

5. 4. 9.00 h. mše sv. s žehnáním pokrmů;

6. 4. 9.00 h. mše sv. s žehnáním pokrmů;

12. 4. 9.00 h. mše sv.

Římskokatolická farnost u kostela sv. Prokopa, Školní ul. 1842/3a Braník

29. 3. 10.30 h. mše sv. s žehnáním ratolestí, pašije, křížová cesta, 18.00 h. mše sv. s žehnáním ratolestí, pašije; 

30. 3. 18.00 h. mše sv.;

31. 3. 18.00 h. mše sv.; 

1. 4. 18.00 h. mše sv.;

2. 4. 18.00 h. mše sv. na památku ustanovení eucharistie; 

3. 4. 17.15 h. křížová cesta, 18.00 h. velkopáteční obřady; 

4. 4. 10.00–12.00 h. možnost tiché modlitby a příležitost ke svátosti smíření, 19.00 h. modlitby večeřadla MKH (modlitba růžence, rozjímání nad růžencovými tajemstvími, adorace, zasvěcení Neposkvrněnému srdci Panny Marie), 19.45 h. velikonoční vigilie se křtem dospělých; 

5. 4. 10.30 h. mše sv. s žehnáním pokrmů, 18.00 h. mše sv.; 

6. 4. 10.30 h. mše sv. s žehnáním pokrmů; 

12. 4. 10.30 h. mše sv., 18.00 h. mše sv. 

Od 27. do 29. 3. proběhne v kostele program duchovní obnovy a modlitby za uzdravení s P. Mgr. Matúšem Marcinem, knězem z Řeckokatolické eparchie Košice.

Českobratrská církev evangelická, Žateckých 1169/11, Nusle

2. 4. 18.00 h. bohoslužba, 

3. 4. 18.00 h. bohoslužba, 

5. 4. 9.30 h. bohoslužba. 

Farní sbor zve i na další pravidelné nedělní bohoslužby v 9.30 h. Pro veřejnost místní farář pořádá zdarma každé pondělí kurz Úvod do křesťanství, a to od 18.00 do 19.00 h. Je možné se připojit také online, info na nusle.evangnet.cz.

Kostel Panny Marie Královny míru, Ve Lhotce 330, Lhotka

29. 3. 8.00, 10.00 a 18.30 h. mše sv. s žehnáním ratolestí; 2. 4. 16.00 h. mše sv. s mytím nohou (s tlumočením do českého znakového jazyka), 18.30 h. mše sv. s mytím nohou; 20.00–21.00 h. možnost bdění v Getsemane;

3. 4. 15.00 h. velkopáteční obřady (s tlumočením do českého znakového jazyka), 18.30 h. velkopáteční obřady;

4. 4. 8.00 h. matutinum – ranní modlitba církve (poté do 11.00 h. otevřený kostel, možnost tiché modlitby u Božího hrobu), 15.00–20.00 h. otevřený kostel, možnost tiché modlitby u Božího hrobu, 20.00 h. velikonoční vigilie;

5. 4. 8.00 mše sv. s žehnáním pokrmů, 10.00 h. mše sv. s žehnáním pokrmů a s doprovodem chrámového sboru (Vojtěch Říhovský: Missa pastoralis), 18.30 h. mše sv.;

6. 4. 8.00 a 10.00 mše sv.

Možnost svátosti smíření: 27. 3. 16.30–18.15 h. pro dospělé; 1. 4. 17.15–18.30 h. pro děti a mládež; 3. 4. 9.00–11.00 h. pro dospělé; 4. 4. 9.00–11.00 h. pro dospělé.

Křížové cesty: 29. 3. 15.00 h. – pro rodiny s dětmi (v lese, sraz bude upřesněn na webu farnosti); 3. 4. 13.00 h. – pro mládež 14–25 let (sraz u kaple sv. Bartoloměje v Hodkovičkách); 4. 4. 14.00 h. – meditativní představení cesty kříže pro „lidi nekostelní“ (v kostele).

Církev československá husitská Praha 4, Dolnokrčská 1908/1, Krč

2. 4. 14.00 h. velikonoční události z pohledu Starého a Nového zákona – vyprávění s písněmi v Domově pro seniory Sulická;

3. 4. 14.00 h. čtené pašije s pašijovými písněmi ve sboru;

5. 4. 9.15 h. bohoslužby na vzkříšení ve sboru.

Římskokatolická farnost u kostela Narození Panny Marie, Baarova 52/23, Michle

2. 4. 18.00 h. mše (eucharistie) na památku večeře Páně;

3. 4. 18.00 h. velkopáteční obřady, do 21.00 h. rozjímání u Božího hrobu;

4. 4. 9.00–12.00 h. rozjímání u Božího hrobu;

5. 4. 8.00 h. mše sv.; 

6. 4. 8.00 h. mše sv.

Kostel sv. Františka z Assisi, U Habrovky 66, Krč

4. 4. 14.00–17.00 h. otevřený kostel k návštěvě, rozjímání a meditaci, 20.00 h. velikonoční vigilie;

5. 4. 9.30 h. mše sv., 11.00 h. mše sv. rodin s dětmi;

6. 4. 10.00 h. mše sv.

Kostel sv. Anežky České, Roztylské sady, Záběhlice

29. 3. 8.30 a 10.30 h. mše;

1. 4. 16.00 h. křížová cesta pro děti a jejich rodiče, 18.00 h. mše; 19.00 h. koncert Stamicova kvarteta, doprovodný text přednese Roman Hájek;

2. 4. 18.00 h. mše;

3. 4. 18.00 h. mše, 23.00 h. křížová cesta;

4. 4. 20.00 h. mše;

5. 4. 8.30 a 10.30 h. mše; 

6. 4. 8.30 h. mše.

3 otázky pro…..P. Jana Patu z Římskokatolické farnosti u kostela sv. Prokopa v Braníku

Co by si z příběhu o vzkříšení Ježíše měl odnést i člověk, který je ateista?

Je to silný příběh, který by i ateistovi mohl pomoci vyrovnat se s konečností života a odnést si kulturní i etický vhled a osvobození od strachu ze smrti. Vzkříšení je klíčový moment západní civilizace, na kterém stojí umění, etika a křesťanská tradice jako taková. Ateista zde může najít univerzální poselství, že život, láska a pravda mohou nakonec zvítězit i nad strachem ze smrti, strachem ze zmaru. Myslím si tedy, že i ateisté mohou přijít do kostela zklidnit uspěchanou mysl a rozjímat. Stačí se posadit a třeba najdou v kostele i to, o čem ani nevěděli, že to hledají. I když si takový člověk o sobě myslí, že nevěří v Boha a má nějakou starost nebo prosbu, může předat své přání do krabičky pro přání a modlitby v branickém kostele sv. Prokopa a místní společenství se pomodlí za něj.

Kde pro vás končí lidová tradice s pomlázkou a začíná skutečné poselství Velikonoc?

Duchovní poselství Velikonoc si asi člověk uvědomí, když vystřízliví z koledování vajíček, z pomlázky a skleniček vypitých „na kuráž“ a může si položit otázku: „K čemu to bylo?“ Vajíčko totiž symbolizuje nový život a v duchovním životě je to symbol vzkříšení a nového věčného života. Toto poselství Velikonoc začíná Květnou nedělí, pokračuje přes Zelený čtvrtek a Velký pátek a vrcholí na Bílou sobotu a v neděli Zmrtvýchvstání, kdy slavíme to, že Ježíš nad svou smrtí zvítězil. Lidová tradice s pomlázkou vlastně začíná v okamžiku, kdy duchovní oslava Velikonoc už skončila.

Když po všech náročných obřadech, kázáních a stovkách podaných rukou konečně zavřete dveře a nastane ticho – co se ve vás v tu chvíli reálně odehrává?

Ty dveře pomyslně nezavřu nikdy, lidé se mi mohou ozvat kdykoliv a jsem připraven jim sloužit, jakmile mi zavolají. Ne vždy je to práce „od ... do“. Když je už po všem, jdu si popovídat s „Živým Bohem“. Když už jsem celé svátky mluvil a jednal Jeho jménem, chci nyní slyšet naopak to, co mi chce říci On. Samozřejmě, že se zajímám i o to, jak se dívá na mne a mé „sváteční“ působení, ale především očekávám, že mi může říct i to, nač bych se Ho sám nikdy nezeptal a ani by mě to nenapadlo.

Foto: Barbara Fléglová