Strana 4
4
Tučňák | duben 2026
TÉMA Prahy 4
S
amotný název „Veli-
konoce“ je odvozen
od „Veliké noci bdění“,
tedy hlavně noci ze
soboty na neděli, kdy podle
křesťanské víry vstal Ježíš
Kristus z mrtvých. Přípravy
na tento okamžik však začí-
nají mnohem dříve, už šesti-
týdenním postním obdobím.
Každá z těchto šesti nedělí
měla svůj speci cký název
a význam. První, „Pučálka“,
se jmenovala podle pokrmu
z naklíčeného hrachu, zatím-
co například třetí, „Kýchav-
ná“, měla připomínat morové
epidemie – věřilo se, že
kolikrát kdo ten den kýchne,
tolik let bude ještě živ.
Nejzajímavější zvyky se pojí
s tzv. Svatým (Pašijovým)
týdnem. Víte například, proč
je „Škaredá středa“ škaredá?
V tento den se Jidáš mračil na
Krista a domluvil s velekně-
žími 30 stříbrných za to že
jim ho vydá do rukou. Pověra
varuje, že kdo se bude v tento
den mračit, zůstane mu to
každou středu v roce. Násle-
dující Zelený čtvrtek prav-
děpodobně získal svůj název
omylem – v němčině se mu
říkalo „Greindonnerstag“ (lka-
vý čtvrtek), což se zkomolilo
na „Gründonnerstag“ (zelený).
V tento den umlkají zvony,
které prý „odlétají do Říma“
pro papežovo požehnání, a je-
jich zvuk nahrazují dřevěné
řehtačky a klapačky. Pověra
také říká, že když vmomentě,
kdy zvony zní naposledy, za-
cinkáte penězi, budou se vás
držet celý rok.
Šlehání nemá bolet
Velký pátek bude letos
3. dubna a je dnem půstu
a smutku, protože podle
evangelií zemřel Kristus na
kříži ve tři hodiny odpoledne.
Je ovšem také dnem magic-
kých sil, podle pověstí se ote-
vírají skály s poklady a voda
v potocích má léčivou moc
nebo se mění ve víno. Poklad
stačí hledat tam, kde uvidíte
světélko, kvetoucí či zářící
kapradí nebo záři vycházející
ze skalní škvíry. A prý se
takto otevírá i památná hora
Blaník… Na Bílou sobotu
se v domácnostech uklíze-
lo, bílilo a pekly se tradiční
pokrmy jako mazanec a berá-
nek. Mazanec, dříve zvaný
„pomazanec“, se v 15. století
pekl v chudších rodinách jen
z nekynutého těsta, dnes je
symbolem hojnosti plným
vajec a rozinek. Neděle je pak
od první minuty nejdůleži-
tějším velikonočním dnem,
protože je čas slavit Ježíšovo
mrtvýchvstání bohoslužbami
i bohatou hostinou.
Vrcholem lidových oslav
v českých zemích je však
Velikonoční pondělí. Ústřed-
ním symbolem je pomlázka,
pletená z vrbového proutí
a zdobená barevnými stuha-
mi. Její název je odvozen od
slova „omlazení“. Šlehání dí-
vek a žen nemá být bolestivé,
ale má jim předat životní sílu
a pružnost mladého proutku,
aby „neuschly“. Za odměnu
koledníci dostávají vajíčka
– prastarý symbol plodnosti,
nového života a vesmíru,
který se v křesťanském
kontextu barví nejčastěji
červeně na památku Kristovy
krve. Zajímavostí určitě je, že
už Jan Hus zmínil tradici, při
které se mrskali mezi sebou
manželé jako upomínku na
to, že ve sváteční velikonoč-
ní den po sobě nemají chtít
plnění manželských povin-
ností…
(md)
Tajemství Velikonoc: Proč zvony odlétají
do Říma a co symbolizuje pletený proutek?
Velikonoce jsou nejvý-
znamnějším svátkem
křesťanské církve, ale
některé zvyky sahají
mnohem hlouběji do
pohanské minulosti.
Pro moderního člo-
věka jsou symbolem
jara, pro věřící osla-
vou vzkříšení Ježíše
a pro etnology fasci-
nující směsicí rituálů,
které měly zajistit
zdraví, úrodu a ochra-
nu domu.
Velikonoční koledu zachytil
svým milým způsobem i ma-
líř Josef Lada.
Velikonoční symboly
Beránek – ztělesnění čistoty, poslušnosti a nevinnosti, obětní zvíře.
Kristus byl také obětován za spásu světa.
Jidáš – zakroucené pečivo připomínající smyčku, na níž se oběsil Jidáš,
který zradil Krista.
Kočičky – symbolizují ratolesti, kterými byl Ježíš vítán při příchodu do
Jeruzaléma.
Koleda – jejím původním smyslem byla ochrana domu před špatnými
vlivy. Za to byli koledníci odměňováni.
Mazanec – symbolizuje hostii, proto by měl mít na povrchu vyznačený
kříž (ten do něj vytlačíte nožem ve chvíli, kdy dáváte těsto
do trouby).
Pomlázka – má být zvrbového proutí a vyšleháním zajistit ženám
a dívkám sílu, mládí, krásu a veselou náladu po celý rok.
Řehtačka – nahrazuje zvuk „odlétlých“ zvonů.
Vejce – znak zrození a života.
Velikonoční oheň – znamená vítězství nad zimou.
Velikonoční osení – oslava jara a probuzení přírody.
Zajíček – symbol jara, plodnosti a nového života.
Zajíček, osení i vajíčka mají na Velikonoce svoje skryté významy.
kříž (ten do něj vytlačíte nožem ve chvíli, kdy dáváte těsto
Tučňák_04_26.indd 4Tučňák_04_26.indd 4 23.03.2026 13:02:3623.03.2026 13:02:36