Strana 5
Tučňák | únor 2024
4
TÉMA Prahy 4
Profesor Ing. Jaroslav Procházka: Betonu patří budoucnost
Mezi sedmičkou nových čestných občanů Prahy 4 je i�profesor Ing.�Jaroslav Procházka, CSc., který
svůj profesní život spojil s�betonovými konstrukcemi.
Narodil jste se v�Praze a�maturitu
absolvoval na�gymnáziu v�Michli. Jak
vzpomínáte na�dětství a�dospívání?
Narodil jsem se v�Praze, ale rané dětství
jsem prožíval v�Břeclavi, kde otec byl
ředitelem liálky dopravní společnosti
„Čechoslavia“. V�roce 1936 po�zabrání
Sudet se odmítl přihlásit k�německé
národnosti a�museli jsme do�48 hodin
opustit toto území. Odjeli jsme proto
k�mé tetě do�Prahy, následně jsme našli
byt na�Pankráci naproti kostelíčku, kde
od�této doby bydlím. Do�1. třídy obec-
né školy jsem začal chodit na�Pankrác,
po�zabrání školy Němci jsem navštěvo-
val školy v�Nuslích a�pak na�Vyšehradě.
Po�poškození našeho domu při náletu
v�roce 1945 jsme museli odjet k�tetě
do�Senohrab, kde jsem obecnou školu
dokončil. Po�složení zkoušek jsem byl
přijat na�reálné gymnázium na�Vyšehra-
dě. Do�skončení války jsme tam chodili
jen pro úkoly a�odevzdávali vypracova-
né práce. Po�skončení pátého ročníku
bylo gymnázium zrušeno a�já nastoupil
do�gymnázia v�Michli.
Co bylo pro vás prvotním impulsem, že
jste spojil svůj profesní život s�betonem
a�betonovými konstrukcemi?
Na�vyšehradském i�michelském gym-
náziu jsme měli na�výuku matematiky
profesory, kteří mě zaujali svým výkla-
dem a�přístupem k�žákům. Rád jsem
počítal různé příklady, rýsoval a�zajímal
se o�stavby, což rozhodlo o�mé přihlášce
na�vysokou školu inženýrského stavitel-
ství. V�průběhu studia mě zaujaly před-
nášky o�betonu a�betonových mostech,
v�posledních ročnících jsem pracoval
v�ústavu betonových konstrukcí jako po-
mocná vědecká síla. Po�skončení studia
jsem nastoupil do�Státního ústavu do-
pravního projektování, kam po�několika
letech byl povolán jako ředitel prof.�Kli-
J
sou to lidé, kteří
dosáhli výrazných
úspěchů ve�svém obo-
ru a�proslavili nejen
své jméno, ale i�místo, kde
žijí, jsme na�ně proto právem
hrdí,“ řekl starosta Ond-
řej Kubín (ODS). „Velkými
osobnostmi nejsou náhodou,
své práci se věnovali a�věnují
s�takovým úsilím, že jsou
známí nejen u�nás v�České
republice, ale často i�za�hra-
nicemi země,“ dodal.
„Je mi ctí rozšířit seznam
čestných občanů právě o�tyto
osobnosti, které se zasloužily
o�šíření odkazu v�oboru svého
umění a�profese, a�za�to bych
jim rád upřímně poděkoval,“
doplnil radní Tomáš Hrdin-
ka (ANO 2011) a�pokračoval:
„Rovněž si jako zastupitel
městské části velmi vážím
i�možnosti osobně podpořit
tyto výrazné osobnosti, neboť
podobná událost je vzhledem
k�jejímu významu a�prestiži
opravdu sváteční a�mimořád-
nou záležitostí.“
„Rád bych poděkoval našim
novým čestným občanů
m
za�jejich velký a�celoživotní
přínos naší společnosti v�růz-
norodých oborech. Jejich
píle, schopnosti a�jedinečnost
je úžasná a�inspirující pro
následující generace. Přeji jim
mnoho dalších úspěchů v�pra-
covním i�osobním životě,
pevné zdraví, štěstí a�lásku,“
uvedl radní pro kulturu Petr
Tomáš Opletal (TOP 09).
Noví čestní občané
Prahy 4
Fotbalista Karol Dobiaš se
narodil 18. prosince 1947
v�Trnavě a�je nejen úspěšným
fotbalistou, ale i�trenérem.
Je především fotbalovou
legendou Spartaku Trnava
a�pražských Bohemians 1905,
pětinásobným mistrem Čes-
koslovenska se Spartakem Tr-
nava, mistrem Evropy z�roku
1976, v�roce 1980 na�mistrov-
ství Evropy obsadil s�česko-
slovenskou reprezentací
3. místo. V�letech 1970 a�1971
byl zvolen nejlepším českoslo-
venským fotbalistou. Jako tre-
nér vyhrál v�sezoně 1993/1994
titul s�pražskou Spartou.
Jiří Lukšíček se narodil
16. srpna 1933 v�Praze, je dlou-
holetým skautem s�přezdív-
kou Rys. Po�komunistickém
Praha 4 má sedm nových
Městská část Pra-
ha 4 udělila čestné
občanství sedmi
osobnostem, které
žijí v�Praze�4 a�přispí-
vají k�šíření dobrého
jména městské části.
Čestnými občany se
stali fotbalista Karol
Dobiáš, skaut a�poli-
tický vězeň Jiří Lukší-
ček, umělecký foto-
graf Jan Saudek, lékař
Zdeněk Petráň, vyso-
koškolský pedagog
Jaroslav Procházka,
herečka a�zpěvačka Ji-
tka Molavcová a�archi-
tekt, herec a�spisova-
tel David Vávra. Návrh
na�udělení čestného
občanství schválilo
Zastupitelstvo měst-
ské části Praha 4.
„
Jiří Lukšíček
David Vávra
Karol Dobiaš
Jitka Molavcová
Tucnak_02_2024.indd 4Tucnak_02_2024.indd 4 22.01.2024 14:36:4422.01.2024 14:36:44
5
www.praha4.cz
TÉMA Prahy 4
čestných občanů
převratu v�únoru 1948 spolu
s�kamarády z�oddílu na�pro-
test nevstoupili do�Svazu
české mládeže a�po�zrušení
skautské organizace v�roce
1949 se zapojili do�činnosti
ilegálního skautu a�ilegální
protikomunistické skupi-
ny, mimo jiné distribuovali
protirežimní letáky. V�roce
1952 prováděli i�drobné
záškodnické akce. Byl vězněn
na�Pankráci, poté nastou-
pil do�pracovních táborů
na�Jáchymovsku. V�roce 2014
obdržel nejvyšší skautské
vyznamenání Řád stříbrného
vlka. V�roce 2021 mu byla
udělena cena Paměti národa.
Umělecký fotograf Jan
Saudek se narodil 13. května
1935, je také malířem a�spi-
sovatelem. Patří k�nejzná-
mějším českým uměleckým
fotografům, jeho kariéra je
spojena s�experimentální
fotogra í a�uměním aktů.
Jeho díla byla prezentována
na�mnoha výstavách a�gale-
riích po�celém světě. Jan Sau-
dek se stal ikonou v�oblasti
umění a�fotogra e a�jeho dílo
stále inspiruje a�provokuje
další generace umělců.
MUDr.�Zdeněk Petráň se
narodil 29. června 1953 v�Ji-
číně, je významným vědcem
v�medicíně, ale také proslulým
numismatikem a�historikem.
Svou hlavní profesí je lékař
specialista, vedoucí odděle-
ní endoskopických metod
ve�zdravotnickém zařízení
Medicon-Poliklinika Budějo-
vická v�Praze 4. Od�roku 1990
zároveň působí jako numis-
matik v�Českém muzeu stříb-
ra v�Kutné Hoře, dlouhodobě
se věnuje také vážné hudbě,
od�roku 1988 působí jako
varhaník Královské kanonie
premonstrátů na�Strahově.
Věnuje se rovněž horolezectví.
Profesor Ing.�Jaroslav
Procházka, CSc., se narodil
21. května 1934 a�jeho profesní
život je spjat s�betonovými
konstrukcemi. Na�ČVUT se
stal v�roce 1994 profesorem.
Je spoluzakladatelem České
betonářské společnosti a�Aso-
ciace evropských betonář-
ských společností, autorem 35
vysokoškolských skript včetně
učebnice Navrhování betono-
vých konstrukcí z�roku 1957.
K�jeho realizovaným stavbám
patří Televizní věž na�Bukové
hoře (1963), Stavební fakulta
ČVUT (1964–67), předpjatá
obálka jaderného reaktoru Te-
melín (1990) nebo OC Merku-
ry České Budějovice (2012).
Jitka Molavcová se narodila
17. března 1950, je herečka,
zpěvačka a�instrumentalistka.
Vystupovala na�desítkách
koncertů nejen v�Evropě, ale
také v�USA, Kanadě a�Aus-
trálii. Je absolventka gra cké
školy, ale v�roce 1970 zvítězila
v�celostátní pěvecké soutěži
Talent 70 a�od�tohoto roku
působí v�divadle SEMAFOR
jako nezaměnitelná partnerka
Jiřího Suchého. V�roce 1990
byla poctěna cenou Vlasty
Buriana jako nejlepší komič-
ka roku. Proslulé se stalo její
účinkování v�hlavní roli muzi-
kálu Hello, Dolly! v�Hudebním
divadle Karlín. Za�tuto roli
byla oceněna Cenou Thálie.
Akademický architekt
David Vávra, který se narodil
9. března 1957, je i�hercem
a
�spisovatelem. Společně
s�Milanem Šteindlerem
spoluzakládal v�70. letech mi-
nulého století divadlo Sklep.
Je znám i�jako spoluautor
a�zasvěcený průvodce tele-
vizního seriálu Šumná města.
Působí též jako příležitostný
básník. Pro Prahu 4 namluvil
texty do�poesiomatu umís-
těného na�náměstí Bratří
Synků. Je autorem Branické
vyhlídky, která je dominan-
tou Branické skály, s�MČ
Praha 4 spolupracoval i�při
vytváření projektu Regenera-
ce Nedvědova náměstí.
(red)
meš z�Vysoké školy dopravní v�Žilině.
Po�třech letech byl jmenován vedoucím
katedry betonových konstrukcí Stavební
fakulty v�Praze a�požádal mě, abych s�ním
přešel na�tuto katedru, kam jsem nastou-
pil jako odborný asistent. Na�katedře
jsem spolupracoval s�řadou projektových
ústavů i�vědeckých institucí, vypracoval
30 výukových skript, odborných článků
a�vydal několik publikací.
Mezi vaše realizované stavby patří
„předpjatá obálka jaderného reaktoru
Temelín“. Můžete nám laikům vysvětlit,
co si pod tím máme představit?
Při havárii jaderného reaktoru vzniká
velká teplota a�tlak, proti nimž musí být
chráněno okolní prostředí za�všech mož-
ných podmínek. Proto se kolem jader-
ného reaktoru zřizuje ochranná obálka,
která se skládá z�vnitřní ocelové a�vnější
předpjaté obálky. Při návrhu musí být
respektovány jak vnitřní nejnepříznivější
podmínky teploty a�tlaku při výbuchu,
tak vnější (například zemětřesení, možný
náraz letadla apod.) i�stavy při výstav-
bě obálky. Obálka musí být navržena
a�realizována tak, aby pří havárii nedošlo
k�úniku radiace.
Jakou má podle vás beton budoucnost?
Bude i�po�další desítky let nenahradi-
telnou surovinou ve�stavebnictví?
Beton z�hlediska budoucnosti považu-
ji za�nejdůležitější stavební materiál.
Musíme si však uvědomit, že prochází
neustálým vývojem. Nedostatkem be-
tonu je jeho malá pevnost v�tahu a�jeho
malá tažnost. Je třeba šetřit základními
surovinami pro výrobu betonu, používat
nekorodující oceli a�využívat přednosti
předpjatého betonu. Již nyní se využí-
vají vysokopev-
nostní a�vyso-
kohodnotné
betony i�betony
s�vlákny, neboť
již máme před-
pisy pro jejich
navrhování.
V�budoucnu se
začnou používat
nekorodující
oceli, které se
již vyrábějí, ale
málo používají
pro svou vyso-
kou cenu, pro-
tože mají malý odbyt. Nová generace eu-
rokódů, která je již připravena, obsahuje
předpisy pro možnost jejich navrhování;
výrobci této oceli slibují snížení ceny,
jakmile tato ocel půjde na�odbyt.
(md)
Profesor Jaroslav
Procházka se v�roli
konzultanta zúčast-
nil výstavby čistírny
odpadních vod
v�Troji. Foto: archiv JP
Jaroslav Procházka
Zdeněk Petráň
Jan Saudek
Tucnak_02_2024.indd 5Tucnak_02_2024.indd 5 22.01.2024 14:36:4522.01.2024 14:36:45