Strana 13
13
www.praha4.cz
Lidé zPrahy 4
Bejvávalo v Nuslích
Historik Rudolf Píša připravuje knihu oosudech nuselských domů
ajejich obyvatel. Pokud máte doma historické fotograÞ e, plánky či
záznamy pamětníků, ozvěte se najeho telefonní číslo 603545901
či nae-mail: muzeum@das-mcp.cz. Zaspolupráci předem děkuje.
Dobrý den,
vKrči uModrého pavilonu
zůstal pokomunistech novi-
nový stánek. Vloňském roce
si ho vzali mladí lidé, udělali
zněho přes léto občerstvení
(zmrzlina, káva, limonáda)
akoncem léta zavřeli. Ateď
napodzim ho nějaký Ukra-
jinec otevřel. Nastánku má
napsáno Občerstvení, ale
točí alkohol (pivo), ajelikož
je bez sociálního zázemí,
opilí zákazníci dělají potře-
bu tam, kde chtějí. Aza
kioskem si postavili stan,
což určitě není legální,
zkazili tím vzhled okolí
pavilonu. Můžete stím něco
udělat?
(red. zkr. aupr.)
Kamil Ch.
Vážený pane,
Praha 4 nepovolila stav-
bu betonové podesty ani
umístění vojenského stanu
nedaleko Modrého pavi-
lonu. Všechny zmíněné
úpravy byly realizovány
provozovatelem bez sou-
hlasu vlastníka pozemku,
kterým je MČ Praha4. Úřad
MČ Praha 4 neprodleně
podnikl kroky ktomu, aby
došlo knápravě veřejností
kritizovaného anepřijatel-
ného stavu, tj. kodstranění
stanu abetonové podesty.
Sprovozovatelem stánku
je již dohodnuto odstranění
všeho, co nebylo povoleno, tj.
návrat dopůvodního stavu.
Lokalitě se vezvýšené míře
věnují ihlídky městské
policie. Městská část odmítá
také nepravdivé informace
ze sociálních sítí, že zaká-
zala uModrého pavilonu
sousedský darovací stůl.
(red)
Místo, kde vznikla naše hymna
Na21. prosince připadá 190. výročí odpremiéry divadelní hry Josefa Kaje-
tána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv ažádná rvačka. Vní zazněla píseň
Františka Škroupa, která natolik zlidověla, že se stala nejen národní vlaste-
neckou písní, ale vroce 1918 inaší státní hymnou.
P
odle původního
libreta zpívá večtvr-
tém jednání slepý
houslista Mareš
naševcovské pouti vNuslích
(Fidlovačce) svoji píseň „Kde
domov můj“. Nikdo zautorů
netušil, jaký význam bude
mít. Nakonec se zní stala
neformální vlastenecká
hymna. Rakouská cenzura
zakazovala tuto píseň zpívat
při slavnostech, třeba při
otevření divadla vChrudimi,
acenzoři ji dokonce vyřezá-
valy zpěveckých sborníků.
Už zadob Tyla začali bada-
telé pátrat povýkladu textu.
Jedni odkazovali navliv
vídeňské frašky, jiní nafran-
couzskou píseň opěvující
krásu země. Vznikl ivýklad,
že jde oNuselské údolí, kde
voda hučící polučinách má
být Botič askaliny vysoko se
tyčící skály a
hradby Nového
Města. Ať byl smysl aúmysl
písně jiný, je beze sporu, že
byla zasazena doslavnosti
ševců, atak můžeme hrdě
zvolat, že naše státní hymna
se vNuslích zrodila avrámci
příběhu divadelní hry se tu
také poprvé hrála.
Slavnost Fidlovačka
Samotná slavnost pražských
ševců bývala pořádána
naNuselské louce najaře,
vždy první středu poVeli-
konocích. Název pochází
odnástroje kvýrobě obuvi,
kterým se provádělo hlazení
kůže, tzv. Þ dlování. Fidlo-
vačka byla vždy připevněna
navrcholku břízky ozdobené
stuhami akraslicemi, která
se nosila včele slavnostního
průvodu.
Děj hry se mimo jiné
odehrává také vzahradním
hostinci pivovaru (Nusel-
ském), který ležel zapoto-
kem ulouky, kde se Fidlovač-
ka konala, aje vehře zmíněn
další známou písní „Kde je
sládek, tam je mládek“.
Zoblíbené ševcovské slav-
nosti se stala jarní pouť, kdy
skoro vcelých Nuslích byly
stánky desítek trhovců, hou-
pačky adalší atrakce, jako
nakaždé pouti. Postupně se
slavnost rozší
řila zlouky až
naRiegrovo náměstí, dnes
náměstí Bratří Synků.
Fidlovačka divadlem
Místo louky vznikl měst-
ský park, který se moc
nareje nehodil. Změna
přišla povzniku republiky.
Podnikatel Stanislav Lang
navrhl postavit divadlo.
Povolení provizorní stavby
nadobu 30 let obdržel
6. června 1921 avdřevěné
budově Tylova divadla se
5. listopadu 1921 začalo hrát.
Záměr hrát jen české klasiky
vzal záhy zasvé. Dluhy pře-
sáhly 500000 Kč aúpadku
se divadlo vyhnulo nuce-
nou správou budovy. Nový
ředitel Jiří Antonín Sedlá-
ček zavedl dorepertoáru
operety, což bylo pro divadlo
záchranou.
Smlouva ostavbě byla
uzavřena až 17. května 1923
aprávo stavby patřilo napůl
Langovi aFrantišku Holano-
vi. Pro další dluhy přešla bu-
dova vroce 1932 naHolana
apoté za870000 Kč naJi-
řího Sedláč
ka. Vroce 1945 si
divadlo pronajala Ústřední
rada odborů avroce 1948
došlo kzavedení národní
správy. Vroce 1952 Sedláček
divadlo prodal státu. Cel-
kem byla hodnota budovy
včetně fundusu odhadnuta
na 1722596,70 Kčs, ze které
se odečetly závazky vůči
státu, takže Sedláček dostal
524805 Kčs. Divadlo po-
zvolna chátralo, ale hrálo se
vněm až doroku 1978, kdy
bylo pro veřejnost uzavřeno.
Obnova přišla vroce 1998
úsilím mnoha nadšenců
asbírek, vpravdě jako při
obrození. Scéna přes mnohé
změny funguje dodnes.
Napsali jste nám
Tylovo divadlo posvém otevření vroce 1923. Foto: archiv autora
Tucnak_12_2024.indd 13Tucnak_12_2024.indd 13 25.11.2024 12:43:0925.11.2024 12:43:09