Strana 5
Tučňák | leden 2024
4
TÉMA Prahy 4
J
sem velmi rád, že jsem
jako člen magistrátní
místopisné komise,
která mimo jiné rozho-
duje o�pojmenování nových
ulic či přejmenování těch
existujících, mohl svým úsi-
lím naplnit přání podolských
občanů, kteří Engelákem
nazývají toto prostranství
už od�nepaměti,“ uvedl radní
Prahy 4 pro životní prostředí
a�místní Agendu 21 Tomáš
Hrdinka (ANO 2011).
Samotnému pojmenování
parku předcházela poměrně
dlouhá a�trnitá cesta. Na�zá-
kladě již více než tři roky sta-
rého podnětu od�podolského
obyvatele Martina Utrackiho
podal radní Hrdinka žádost
o�pojmenování parku magist-
rátní místopisné komisi, kte-
rá udělení souhlasu podmí-
nila revitalizací parku včetně
opravy rozbité komunikace.
Tato investice byla napláno-
vána do�rozpočtu městské
části na�rok 2022 a�po�opra-
vě komunikace a�úpravách
zeleně dala v�létě magistrátní
komise pojmenování zelenou.
Letos navíc byla v�parku
nově vyseta květnatá louka.
Nepřehlédnutelný
pražský monument
Podolskou vodárnu si v�pod-
statě vynutilo nabobtnání
Prahy ve�20. letech 20. stole-
tí. Ta se po�spojení s�okolní-
mi obcemi rozrostla na�680
tisíc obyvatel a�očekával
se růst až na�jeden milion.
A�tomuto tempu Káranská
vodárna, uvedená do�provo-
zu v�roce 1914, nemohla už
stačit.
V�roce 1921 proto byla
schválena stavba nové
vodárny v�Podolí na�místě
původních dvou vodáren
z�80. let 19. století – Vino-
hradské a�Pražské. Nový
komplex byl navržen archi-
tektem Antonínem Engelem
jako moderní stavba, která
umožnila úpravu říční vody
na�pitnou prostřednictvím
mechanické pískové ltra-
ce. Podolská vodárna byla
dokončena v�roce 1929
a�ihned se zapojila do�výroby
vody pro město, ačkoliv byla
vybudována pouze jedna její
polovina. Zároveň se stav-
ba okamžitě zařadila mezi
monumenty hlavního města,
kterou nelze přehlédnout. „Is
it a�parliament?“ byla otázka
jednoho zahraničního hosta,
když vodárnu míjel a�spatřil
na�fasádě sochy. Ty ovšem
reprezentují Vltavu a�její
přítoky, a�nikoliv politické
osobnosti a�byly na�podol-
skou budovu umístěny až
v�roce 1965, sedm let po�úmr-
tí architekta Engela.
Znovu v�provozu
Podolská vodárna pro-
šla ještě v�50. a�60. letech
rekonstrukcí a�dostavbou
a�sloužila až do�roku 2002,
kdy byl její provoz po�povod-
ních ukončen. Stal se z�ní
záložní zdroj, ale to se v�roce
2021 změnilo a vodárna byla
znovu uvedena do�provozu.
Významné změny doznala
technologie úpravy vody,
která se ltruje přes granu-
lované aktivní uhlí a�díky
němu se z�vody odstraní
různé látky, například i�velká
část pesticidů. Filtrační vrs-
tva je vysoká 85 centimetrů
a�doba ltrace činí přibližně
patnáct minut. Podle potřeb
centrálního dispečinku PVK
je voda z�Podolské vodár-
ny dodávána do�vodojemů
Flora, Karlov, Zelená liška,
Laurová a�Bruska. Podle
technologické potřeby je pak
míchána s�vodou z�ostatních
zdrojů, tedy z�Káraného a�ze
Želivky.
(md, Kryštof Drnek)
Pojmenování parku Antonína Engela
Zelené prostranství
jižně od�Podolské
vodárny nese nově
jméno proslulého
architekta Antonína
Engela. K�jeho pra-
cím patří mimo jiné
i�Podolská vodárna,
památkový skvost
Prahy�4 postavený
ve�stylu tzv. monu-
mentálního klasicis-
mu. Název park Anto-
nína Engela schválila
Rada hlavního města
Prahy na�návrh ma-
gistrátní místopisné
komise.
Park Antonína Engela se rozprostírá v�těsné blízkosti Podolské
vodárny.
Pohled do�tzv. Engelovy
katedrály, tedy do�úpravny
vody, je stále úchvatný.
Foto:
PVK
„
Tucnak_01_24.indd 4Tucnak_01_24.indd 4 22.12.2023 15:39:3122.12.2023 15:39:31
5
www.praha4.cz
TÉMA Prahy 4
je poctou vynikajícímu architektovi
Antonín Engel: honorář
za vodárnu si neužil
Poděbradský rodák Antonín
Engel se v�Praze ocitl brzy
po�narození a�do�historie
našeho hlavního města se
nesmazatelně zapsal svými
architektonickými projek-
ty. Mezi lety 1920 a�1929 se
významně podílel na�urba-
nistickém rozvoji metropole
jako člen státní regulační
komise pro Velkou Prahu,
ale především se proslavil
monumentálními budovami
vodárny v�Podolí, budovami
ministerstva železnic a�ná-
rodní obrany a�také urba-
nistickou koncepcí nových
Dejvic (Masarykova kolej,
ČVUT - VŠCHT, Englovy domy, Bohoslovecká fakulta) a�Petr-
ské čtvrti. Zajímavé je také jeho architektonické řešení úpravy
vodní elektrárny a�zdymadla v�Poděbradech.
V�Praze 4 je jeho nejznámější stavbou podolská vodárna,
která se realizovala ve�dvou etapách s�odstupem několika
desítek let. Lze říci, že druhá fáze výstavby architektovi
Engelovi prodloužila jeho kariéru. Po�roce 1948 byl totiž
předčasně penzionován, takže když o�čtyři roky později přišla
objednávka na�projekt druhé části vodárny, byl velice šťastný.
Nebýt této zakázky, musel by také pokračovat v�rozprodávání
obrazů a�jiných cenností, aby uživil sebe, manželku a�dceru
se třemi dětmi, která se po�uvěznění svého manžela v�roce
1953 přestěhovala zpátky k�rodičům do�Prahy. I�přes ztížené
pracovní podmínky Engel pilně pracoval na�projektu a�za�jeho
část obdržel honorář milion korun. Bylo to však týden před
měnovou reformou a�obchody téměř zely prázdnotou. Archi-
tekt koupil vanu a�vybavení do�koupelny a�zbytek peněz mu
stát vyměnil v�poměru 1:50…
Antonín Engel zemřel náhle 12. října 1958 ve�věku 79 let
a�na�jeho rýsovacím stole se našel výkres domku pro vrátné-
ho, který byl symbolickou tečkou za�celou stavbou podolské
vodárny…
(md, PVK), foto: Wikipedie
Park u�vodárny nově
nese jméno A. Engela.
Mohou se zájemci
dozvědět bližší infor-
mace o�jeho životě
ve�vodárenském
muzeu v�Podolí?
Návštěvníci muzea
se dozvědí nejen o�autorovi Podolské
vodárny, ale uvidí také její makety a�fo-
togra e z�průběhu výstavby. Především
je však z�muzea krásný pohled do�tzv.
Engelovy katedrály, tedy do�haly ltrace.
Proč se k�testování kvality vody
z�podolské vodárny využívají chovaní
pstruzi?
Pstruzi jsou ve�všech úpravnách vody,
které dodávají pitnou vody do�Prahy.
Nejen v�Podolí, ale i�v�Káraném a�na�Že-
livce. Pstruzi jsou vlastně prvním kon-
trolním bodem při nátoku surové vody
do�vodárny. Pokud by se něco dělo
(například nějaká chemikálie), tak oni
zareagují a�přívody vody do�vodárny by
se okamžitě zastavily.
Z�jakého důvodu voda z�Podolí míří
do�vodojemů, a�nikoliv přímo do�ulič-
ních řadů?
Z�žádných úpraven nemíří voda rovnou
do�sítě, ale vždy do�vodojemů. Ze Želiv-
ky do�Jesenice, z�Káraného například
na�Floru či Ládví. Ve�vodojemech se
voda z�různých úpraven míchá a�dle
potřeby posílá do�sítě. Pro zajímavost:
žádný Pražan nepije „čistou“ vodu z�Po-
dolí, ta je pouze ve�vodárně.
(md)
Tomáše Mrázka, tiskového mluvčího PVK
3 otázky pro …
Kvalitu vody hlídají v Podolské vodárně pstruzi. Foto: PVK
Tucnak_01_24.indd 5Tucnak_01_24.indd 5 22.12.2023 15:39:3222.12.2023 15:39:32