Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4

Měsíčník MČ Praha 4, nejlepší čtvrti v Praze.

Strana 13

13

www.praha4.cz

Historie

Bejvávalo v Nuslích

Pan Rada nad zlato!

Touto cestou bychom rádi

za všechny pedagogy a žáky

ze Základní školy Ružinov-

ská 2017 vyjádřili vděčnost

a poděkování inspirativnímu

muži, panu Radovi. Ten na-

vštěvuje naši školu bezmála

30 let. Vždy perfektně při-

praven na besedu se žáky,

kterým předává své roz-

sáhlé znalosti a zkušenosti

z oblasti botaniky, zoologie,

myslivosti i historie. Před

příchodem pana Rady

nastává mezi třídami akce

„Kulový blesk“. Žáci se rádi

a rychle na besedu shro-

máždí. Není divu. Přesto,

že je panu Radovi krásných

90 let, umí s přirozeností

sobě vlastní zaujmout široké

publikum. Při besedách je ti-

cho, všechny oči patří panu

Radovi. Je velmi trpělivý

a vnímavý ke specickým

potřebám našich žáků,

žádný dotaz nezůstane bez

odpovědi. Přejeme mu mno-

ho zdraví a z celého srdce

mu děkujeme za to, že nám

tak dlouhou dobu zachová-

vá svoji přízeň. (red. zkr.)

Vyučující a žáci

ze ZŠ Ružinovská 2017

Upřímné poděkování paní

Svitlaně Pyzmyk z Nuslí za

předání nalezené peněžen-

ky, a to dne 30. března na

náměstí Generála Kutlvašra

v Nuslích. Paní Svitlana

nalezenou peněženku i s do-

klady odevzdala na oddělení

městské policie v Táborské

ulici, která ji předala svému

majiteli. Vřelé díky!

PhDr. Jaromír Pohan

Dobrý den,

děkuji za březnové číslo

Tučňáka s hlavním tématem

Dvorecký most. Považuji

ho, žel, za další z příkladů

nehospodárného nakládání

s penězi. Když už se takové

dílo připravovalo a zhotovi-

lo, mělo s relativně menším

nárůstem nákladů umožňo-

vat i silniční dopravu. Ta je

podle momentální intenzity

regulovatelná, ale most tu

je „navždy“.

Z. Hemer

Napsali jste nám

Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech

z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotograe Nuslí, Pankráce a okolí, plány

domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901

či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.

Dvojí krádež unikátní sklárny

Sklářství není doménou Prahy. Přesto tu jeden podnik byl a znal ho celý

hodinářský svět.

V

e Ctiradově ulici,

původně U Nádraží,

postavil vroce 1908

arch. Antonín Fric ve

stylu geometrizující secese Ke-

ramickou továrnu, kterou za-

ložil s Matějem Koubou. Vyrá-

běli květináče, vázy a stavební

keramiku. Budova byla značně

naddimenzovaná, a tak se tu

usadili i další nájemci. Vešla

se sem tovární výroba obuvi

Švagera & Heller i první česká

továrna na dětské vozíky a po-

stýlky Josef Penc. Vroce1909

přichází Ing. Antonín Kopista

a Richard Dubský, kteří tu

začali vyrábět hodinková

skla. Nejprve uzavřeli nájemní

a s ní i předkupní smlouvu

na továrnu. Koupili ji vroce

1912 za 260000 K a Keramic-

ká továrna šla do likvidace.

Oba podnikatelé zakládají

28.dubna 1910 továrnu hodin-

kových a fasetových skel ve

formě společnosti sr. o. Mezi

11společníky byl arch. Fric či

továrník Vladimír Kavalier ze

Sázavy.

Začátky rozvoje

Antonín Kopista se naro-

dil 2.května 1879 ve Vídni,

vystudoval techniku a vroce

1907 nastoupil doElektric-

kých podniků v Praze. Byl

skvělý technik, vynalezl

měřicí kontrolní přístroj

pro hodinková skla, která

se v továrně řezala, lisovala,

brousila a leštila. Richard

Dubský se narodil 21. února

1879 ve Stráži nad Nežárkou.

Sice technice nerozuměl, ale

byl dobrý obchodník. Firma

měla 250 dělníků a záhy

zřídila obchodní zastoupení

ve Vídni, Budapešti a švý-

carském La Chaux-de-Fonds.

Mimo to oba pánové založili

10.května 1912 další rmu

na výrobu zrcadel sbrusír-

nou skla, která byla naproti

továrně a dávala práci dalším

300 lidem. Válka rozvoj

podniků zastavila a počet

dělníků klesl na pouhých 100

osob.

Rozkvět podnikání

Po válce se obchod kom-

plikoval cly nově vzniklých

států, ale továrna znovu

zářila. Jejímu renomé

pomohla Švýcarská úvěrní

banka vCurychu, díky které

obnovila obchody spřed-

ními hodináři. Nově byla

zahájena výroba lucernových

a automobilových skel, ale

vyráběly se i přesné kladkové

řetězy pro nákladní auta,

pozůstatek válečné náhradní

výroby. Ve 20. letech pronik-

la rma na Balkán a rozšířila

výrobu o broušená zrcadla

a tabulové, drátěné a ledové

sklo, skleněné ambaláže,

teploměry a hustoměry nebo

speciální skleněné chirur-

gické přístroje. VPlzni byla

zřízena výroba ohýbaných

skel a vOstravě velkoob-

chod. Ing. Kopista zemřel

12. dubna 1923 vsanatoriu

vPodolí. Richard Dubský

se stal vroce 1926 jediným

majitelem a obě rmy sloučil

do jedné.

Smutný konec

V březnu 1939 se Dubskému

a jeho rodině podařilo vna-

stalém zmatku vycestovat

přes Itálii a Francii do USA.

Do továrny byl vroce 1940

dosazen německý správce,

který ji prodal třem říšským

Němcům zTeplic. Tím byla

ukradena poprvé. Po válce

se Dubský už jako Američan

vrátil do Prahy a se synem se

ujal svého majetku. Národní

správci se začali soudit, že

Němci rmu řádně koupi-

li a má být konskátem.

Dosáhli zavedení národní

správy, která byla záhy

zrušena, a podnik se vrátil

vprosinci 1946 Dubskému.

Druhá krádež přišla 1. března

1948 znárodněním. Richard

Dubský zemřel 16. prosince

1952 vNew Yorku a jeho

synové se už do vlasti také

nevrátili.

Rudolf Píša

Továrna Kopista & Dubský v roce 1911. Foto: Muzeum cenných papírů

Richard Dubský (1879–1952).

Foto: NA ČR