Strana 4
Tučňák | prosinec 2023
4
TÉMA Prahy 4
Vánoční ohlédnutí. Co potěšilo děti
Zdeněk H. (68): Láska
keknihám mi zůstala
NaVánoce vmém dětství,
počínaje již padesátými lety
apotom převážně šedesátý-
mi, vzpomínám velice rád.
Spřibývajícím věkem čím dál
raději, byť sjistou nostalgií,
která bohužel neodmyslitelně
kvyššímu věku patří. Nejra-
nější vzpomínku naně mám
ještě zÚval uPrahy, kdy si
vzpomínám namaminku,
která pekla cukroví ajá „po-
máhal“ vpředškolním věku
více méně spíše uždibováním
ještě syrových sladkých těst.
Zté doby si také pamatuji,
že můj tatínek pekl ořechový
štrúdl, jehož chuť mám do-
dnes najazyku. Protože jsem
ještě neuměl číst, záviděl jsem
opět let staršímu bratrovi
Jirkovi, že dostal pod strome-
ček pohádkovou knihu Jiřího
Horáka Český Honza sob-
rázky Josefa Lady. Moc jsem
se těšil, až si ji přečtu sám
anebudu muset nikoho prosit
opřečtení. To jsem si také
nejvíc umiňoval, když jsem
začal chodit doprvní třídy
anásledně popřestěhování
dojihočeské Křemže. Pak už
byly vždy nejvíce milovanými
vánočními dárky knížky.
Už ani nevím, vekterém roce
všedesátých letech, ale dostal
jsem jich najednou sedm!
Musím dodat, že když jsem
se počátkem sedmdesátých
let začal učit naknihkupce
vČeských Budějovicích, odté
doby jsem si naděloval knížky
výhradně sám. V
ůbec mi při-
tom nevadilo, že jsem nebyl
překvapen. Tento způsob „Zde-
něk sobě“ mi zůstal dodnes.
Dárky pod vánočním
stromečkem udělají
zpravidla největší
radost našim dětem
avnoučatům. Často
nedočkavě rozbalu-
jí krabice smobily,
tablety či počítači,
smenším nadšením
už „měkouše“, tedy
naomak měkké dárky
skrývající většinou
oblečení. Ale zaco
byli naŠtědrý den
vděční kluci aděvčata
třeba před 50 lety? To
se dozvíte vetřech vá-
nočních vzpomínkách
seniorských dobro-
volníků zorganizace
Letokruh, která sídlí
vPraze 4.
Před kostelem veLhotce najdete koncem prosince živý betlém sovečkami. Fo
Marta E. (80): Vánoční štěstí
pod klavírem
Vzpomínám si, že uokna byl
klavír ananěm oVánocích
vždycky stával stromeček.
Zdobil se den před Štědrým
dnem asbabičkou abratrem
jsme naněj věšeli krásné oz-
doby, ořechy obarvené zlatou
nebo stříbrnou barvou, svíčky,
papírové řetězy atřpytky. Sa-
mozřejmě ivšelijaké bonbony
– sněhová aželatinová kolečka
ičokoládové Þ gurky. Figurky
poVánocích vždycky zmizely
nejdříve, později pak želati-
nová kolečka anakonec tam
zůstaly osamocené sněhové
pusinky. Byly ale hezké ajejich
bílá barva se nastrome
čku
stále vyjímala. Vlastně už sám
ten nádherný stromeček byl
takový dárek, ze kterého jsme
se všichni těšili.
Večeři naŠtědrý den jsme dě-
lali společně. Maminka, tatínek,
babička,můj bratr ajá. Tatí-
nek měl nastarosti polévku,
maminka bramborový salát,
my děti jsme obalovaly kousky
kapra ababička pekla štrúdl.
Večeře byla úžasná, pro nás
děti ale pomalá, protože jsme
byly nedočkavé, abychom už
mohly vidět dárky. Ještě se zpí-
valy koledy, ochutnával babič-
čin štrúdl anakonec odněkud
zazvonil zvonek. Vevedlejším
pokoji bylo zhasnuto, dveře se
otevřely, nastromečku hořely
svíčky apod ním plno dárků!
Naše radost byla nesmírná –
vždycky byl vybrán někdo, kdo
četl, komu který dárek pat
ří,
amy děti jsme je pak dychtivě
rozbalovaly. Byly tam vždycky
knížky, ty jsem měla nejraději,
pak můj vysněný růžový mě-
koučký župánek ataké hračky.
Jednou jsme sbratrem
dostali vláček, který jezdil
napáru pokolejích. Hráli jsme
si sním celé Vánoce anemohli
jsme se toho nabažit! Tatí-
nek byl vždycky utoho, jeho
radost zkouřícího se komínku
lokomotivy nebrala konce.
Naše nejlepší místo nahraní
bylo to velké křídlo, nakterém
stál stromeček. Vlezli jsme si
pod něj, měli jsme tam polštá-
Tucnak_12_23.indd 4Tucnak_12_23.indd 4 27.11.2023 15:19:2127.11.2023 15:19:21