Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4

Měsíčník MČ Praha 4, nejlepší čtvrti v Praze.

Strana 13

13
www.praha4.cz
Lidé zPrahy 4
Bejvávalo v Nuslích
Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech
z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotogra e Nuslí, Pankráce a okolí, plány
domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901
či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.
Napsali jste nám
Vážení,
jako podolský občan bych se
chtěl připojit ktěm obyvate-
lům, kterým se výtvor akad.
arch Vávry nelíbí. Jeho
návrh anásledná realizace
úprav Nedvědova náměstí
připomíná vyplnění veřejné-
ho prostoru dle socialistic-
kého realismu, jehož jedním
zúkolů bylo vytvořit impo-
zantní vstup například před
novou budovou okresního
výboru strany nebo poliklini-
ky. VTučňáku jsem se doče-
tl, že existoval návrh studia
Archilab, který dle nazna-
čených úprav byl kprostoru
iživotnímu prostředí před
školou daleko přívětivější.
Tak by nejen mě, ale idalší
starousedlíky zajímalo, co
vedlo zastupitele kezměně
projektu. (red. upr. azkr.)
Spozdravem
Jaroslav Slavík
Vážený pane,
návrh Archilabu vyvolal nega-
tivní emoce. Přesunoval nedů-
stojně sochu zpietního místa
dorohu náměstí, před školou
také plánoval vydlážděnou
plochu, jen se vní střídaly typy
dlažby, ato celé zastřešoval
skrumáží pergol, aby se vy-
tvořilo další místo setkávání.
Přitom to je vparku odjakživa
vevelkém prostoru vedle
školy, kde je imlatový povrch,
teď jenom obnovený. Návrh
nebyl ošklivý, ale stylem patřil
někam dolesoparku. Naopak
návrh arch. Vávry doplňuje
vnáměstí to, co nemohlo být
uděláno při stavbě školy, kdy
před ní stála ještě fara, tedy
propojit budovu snáměstím.
Zmiňované komunistické stav-
by se vyznačovaly především
nabubřelostí avelikostí, která
pohlcovala okolí. Naopak
propojení krásné stavby-
školy sveřejným prostorem
pořádným průčelím odpovídá
době
staveb menších ahřeji-
vých zámečků apodobných
staveb zdoby, kdy vznikla
ibudova školy. Proto byl návrh
pana Vávry pozitivně přijat
nakomisi územního rozvoje
aschválen jako cílový. Návrh
byl představen iveřejnosti
avětšina občanů byla pro.
Jaroslav Míth,
radní MČ Praha 4
Těžký život tra kanta
Když se řekne tra kant, možná se vám vybaví seriál Byl jednou jeden dům
apříběh Soumarovy stěhovavé tra ky. Sice šlo oliterární zpracování, ale
život tra kantů byl dobře vystižen. Bez ohledu napočasí trávili celé dny
vmalé dřevěné budce někde nanároží aprodávali kuřivo anoviny. Roz-
hodně to nebyl snadný život.
T
radice tra kantů
začala už zavlády
Josefa II., který roz-
hodl opřednostním
přidělování tra k válečným
invalidům zaprokázané služby
vlasti. Přednost měli ti, co
přišli onějakou končetinu či
by si jako invalidé nemohli
najít jinou práci. Vedruhé
skupině byly vdovy zajišťující
si tak hlavní zdroj příjmů. Toto
nařízení bylo vlastně velmi po-
krokové aznovu bylo užitečně
používáno po1. světové válce.
Tra ky versus
kameloti
Tra ky byly malé prodejny
kuřáckých potřeb. Vnabídce
měly tabák, který byl státním
monopolem, cigarety, doutní-
ky, ale ikuřácké potřeby jako
zápalky, dýmky či pouzdra
nacigára. Až časem se přidal
prodej poštovních známek,
dopisních papírů aporoce
1898 ipohlednic. Noviny
se distribuovaly především
přes poštu dobytů ipřímo
napoštách. Až později se
dostaly jako doplňkové zboží
idotra k. Pro ty však zejmé-
na veměstech byly odkonce
20. let velkou konkurencí
kameloti. Vcizině byli známí
odkonce 19. století, ale vPra-
ze se objevili až se vznikem
prvních bulvárních novin,
Poledního listu, který vydával
Jiří Stříbrný. Tra ky nebyly
jen malé prodejny vdomech,
ale vznikaly i
dřevěné stánky,
které neměly čísla popisná
abylo je možné kdykoliv
akamkoliv odstěhovat.
Zřezníka invalidou
Jednu ztakových tra k měl
iPetr Čapek. Narodil se
8. srpna 1899 vKlukách jako
sedmý zdevíti dětí majitele
strojní pily naPankráci č. p.5,
Dominika Čapka, ajeho
ženy Anny, rozené Štětinové.
Původně se vyučil řezníkem
auzenářem. Ale přišla válka,
on musel narukovat abyl zra-
něn. Poválce byl již uznaným
90% válečným invalidou, ale
stále se živil jako řezník astal
se dokonce mistrem. Jak už
to bývá, Petr se seznámil
sdívkou, Malvínou Flekovou.
Bylo jí teprve 17 let asňatek
musel být spovolením otce,
malíře alakýrníka Karla Fleka
zBubenče. Svatba byla jen
civilní vmagistrátní úřadovně
naVinohradech 16. ledna 1929.
O
rok později se jim narodil
syn Dominik. Snad krize, snad
zranění Petra přimělo prodat
řeznický obchod apožádat
vlistopadu 1929 opropůjče-
ní tra ky. Tu obdržel vroce
1930 asvoji prodejnu si
otevřel vmalém dřevěném
stánku ustavby Krajského
soudu trestního naPankrá-
ci. Nastavbě ivjeho okolí
pracovalo hodně lidí, kteří
uněj nakupovali. O ciálně si
vydělal 7800 Kč ročně, měl tak
malé, ale jisté živobytí.
Čapkovi bydleli veVlasti-
slavově 605, ale vroce 1931
se přestěhovali naPankrác
č. p.853 narohu dnešního
náměstí Hrdinů, později
doulice 5. května č. p.781
azpět nanáměstí č. p.1034.
Rodina spolu dlouho nebyla,
manželství bylo 27. září 1936
rozvedeno. Malvína se odstě-
hovala doMichle apracovala
jako úřednice. Syn zůstal
sotcem, který platil nájem
3800 Kč ročně azůstal až
dopozdního věku chudým
tra kantem.
Rudolf Píša
Čapkova tra ka ustavby soudu vroce 1931. Zdroj: MCP
Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4