Strana 13
13
www.praha4.cz
Lidé z Prahy 4
Bejvávalo v Nuslích:
Pekařina, to je dřina…
Snad nikdo kromě mlynářů a�pekařů neví, jaká je to námaha, než se vyrobí
křupavý rohlík, natož pytel poctivé mouky. Celá staletí šlo o�malé rodinné
živnosti, ze kterých teprve ve�20. století vznikaly větší průmyslové podniky.
V
�Nuslích bylo kdysi
17 pekáren a�dva
mlýny. Ten význam-
nější založil Antonín
Hlasivec. Narodil se v�roce
1862 v�Podolí a�po�vyučení
a�praxi začal od�roku 1888 ob-
chodovat s moukou a�dalšími
komoditami. V�letech 1897-
1904 si postupně pronajal
několik mlýnů, po�vypršení
nájmu mlynářskou živnost
odhlásil a�založil na�Pankráci
č. p.�49 pecnářství. Jeho pod-
nik postupně rostl a�v�roce
1910 se opět vrátil k�mlynář-
ství. Postavil vlastní moderní
mlýn, jenž měl šest dvojitých
šrotovacích stolic, čtyři vymí-
lací stolice a�tři kameny. Mlýn
byl plně elektri kován vlastní
silou a�společně s�pekárnou
se stal třetím největším pod-
nikem v�Praze, po�Zátkově
a�Odkolkově pekárně.
Podnikatelská závist
Příchodem války nastaly
krušné časy, zejména pro mlý-
ny a�pekárny, které musely
striktně dodržovat přídělový
systém, a�navíc péct i�chléb
pro obce. Začal závistný boj,
kdo bude mít veřejnou za-
kázku. Hlasivec získal pečení
pro Vinohradskou obec, což
se místním pekařům nelíbilo.
Jenže když je obec oslovila,
nedokázali realizovat poža-
dovanou cenu 10 K�za�100 kg
spečené mouky. Proto se obec
obrátila na�Hlasivce, který
nabídl ze všech nejnižší cenu
7,50 K. Vinohradští pekaři
dostali ještě nabídku, aby
pekli za�8 korun, že jim obec
jako místním zakázku zadá,
ale odmítli. Přesto mu potom
záviděli.
V�roce 1916 měl Hlasivec
drobný problém s�přídělem
mouky a�obilí od�Válečného
obilního ústavu, který ho
vyzval k�revizi. Toho využili
dva úředníci, kteří mu nabíd-
li, že ho za�4�000 K�problémů
zbaví. Soud je nakonec pro
podvod odsoudil ke�třem
měsícům žaláře, ovšem Hlasi-
vec měl s�množstvím přídělů
stále problém. Přesto byl
v�březnu 1918 spolu s�Odkol-
kovou pekárnou jediný, kdo
měl v�Praze ještě nějakou zá-
sobu mouky, ale v�květnu již
nebyl chléb ani pro ty, kteří
na�něj měli lístky. Trable
měl i�po�válce, v�červnu 1920
mu stávkovali dělníci, a�tak
nemohl dodat chléb do�svých
prodejen. Přitom například
v�roce 1922 dostávali jeho
pekaři 345 Kč týdně, což byl
vysoký plat. Pro srovnání,
pekaři v�Kladně si přišli jen
na�180 Kč.
Rodinná tragédie
Dobře se rozvíjející rodinný
podnik potřebuje ke�své-
mu dalšímu růstu dvě věci,
potomka a�kapitál. Hlasivec
měl jediného syna Zdeň-
ka, který byl nadán spíše
umělecky. Hrál na�housle,
maloval, dokonce měl i�vý-
stavu obrazů, ale nakonec se
stal architektem. Nejen proto
se otec rozhodl svůj podnik
prodat. V�roce 1916 založil
za�účasti České průmyslové
banky rmu A. Hlasivec,
spol. s�r. o., s�kapitálem
700�000 K. Firmě prodal svůj
podnik za�300�000 K, resp.
podíl 100�000 K�získala jeho
žena Anna. Banka držela
většinu 400�000 K. Kromě
třípatrového mlýna a�pekár-
ny prodal i�pražírnu kávy.
V�té době měl kromě cent-
rály na�Pankráci i�prodejnu
ve�Spálené ulici, také stánek
v�Pražské tržnici a�chléb do-
dával desítkám koloniálů.
Podnikatelský úspěch však
sudičky osudu vyvážily pro-
blémy osobními. Vztah s�jeho
synem se stále zhoršoval
a�otec ve�snaze najít řešení
odkázal svůj majetek vnouča-
tům. Syna chtěl vydědit, ale
k�tomu se Antonín Hlasivec
již nedostal. Rodinná tragé-
die vyvrcholila 30. listopadu
1924, kdy ho syn zastřelil.
O�dramatu, které na�několik
týdnů ovládl tehdejší tisk, se
dozvíte v�příštím Tučňáku.
Rudolf Píša
Napsali jste nám
Historik Rudolf Píša připravuje knihu o�osudech nuselských domů
a�jejich obyvatel. Pokud máte doma historické fotogra e, plánky či
záznamy pamětníků, ozvěte se na�jeho telefonní číslo 603�545�901
či na�e-mail: pisa@das-mcp.cz. Za�spolupráci předem děkuje.
Pohled dobpankrácké pekárny podnikatele Antonína Hlasivce
vbroce 1910
. Zdroj: MCP
Dobrý den,
pravidelně čtu vaše periodi-
kum a�musím pogratulovat
k�perfektní práci. Posled-
ní měsíčník jsem přečetl
od�A�do�Z�a�s�dovolením
připomínám, že mi schází
nějaká rubrika s�příspěvky
s�nedostatky a�nápady ob-
čanů Prahy 4. Jako příklad
uvádím tři auta bez SPZ
odstavena na�parkovišti
Lidlu v�ulici Lhotecká 1015,
prakticky od�jara! Denně
tam sice jezdí policejní
posádka nakupovat zřejmě
svačinky pro sebe, ale jak
vidět, absolutně to nikoho
celou dobu nezajímá...
Děkuji, zůstávám s�úctou
a�pozdravem
František V.
Dobrý den,
na�stránkách Tučňáku mů-
žete téměř pravidelně najít
dopisovou rubriku obyva-
tel městské části Praha 4,
v�níž řešíme různé nešvary.
O�autovracích jsme psali již
nespočetkrát a�postup je stá-
le stejný. I�vy, jako obyvatel
naší městské části, můžete
autovrak nahlásit přímo
organizaci, která se jejich li-
kvidací zabývá. Jde o�Správu
služeb hlavního města Prahy
a�na�jejích stránkách je
odkaz na�příslušný formu-
lář - www.sshmp.cz/sluzby/
nahlaseni-vraku. Autovrak
lze samozřejmě nahlásit také
městské policii či Úřadu MČ
Praha 4, ale oba subjekty
stejně tyto podněty předají
zmíněné Správě služeb hlav-
ního města Prahy. Samotné
odstranění autovraku je
ovšem běh na�dlouhou trať
a�
nebude to ze dne na�den.
Jde o�dlouhodobější proces,
kdy je nutné dodržet zákon-
né lhůty.
Děkuji za�pochvalu a�věřím,
že budete s�obsahem Tučňá-
ka spokojen i�nadále.
Martin Dudek,
šéfredaktor Tučňáka
Tucnak_10_23_upr.indd 13Tucnak_10_23_upr.indd 13 25.09.2023 14:16:5525.09.2023 14:16:55