Strana 5
Tučňák | listopad 2023
4
TÉMA Prahy 4
D
esku na�budově,
kde dnes sídlí
Obvodní ředitelství
policie Praha IV,
odhalili společně ve�středu
4.�října starosta městské
části Praha 4 Ondřej Kubín
(ODS), představitelé Policie
ČR a�zástupce Ministerstva
obrany ČR. Pamětní deska
je věnována deseti přísluš-
níkům české policie, sedm
z�nich bylo popraveno v�ob-
dobí protektorátu za�protina-
cistickou činnost, dva padli
v�bojích Pražského povstání
a�jeden spáchal sebevraždu,
aby nepadl do rukou gestapa.
Pietnímu aktu byli přítomni
i�příbuzní obětí.
Zapomenutí hrdinové
Policejní odboj v�Protektorá-
tu Čechy a�Morava je dosud
jen málo známou kapitolou
v�historii protinacistického
odporu. O�hrdinství policistů
a�jejich nasazení ve�dnech
Pražského povstání se
dlouho nepsalo a�nemluvilo
a�často převažoval názor,
že policisté a�četníci, kteří
i�po�okupaci zbytku Česko-
slovenska zůstali v�unifor-
mách, sloužili pouze nacistic-
kému režimu.
Zatímco existence vojen-
ského i�civilního odboje je
dostatečně známá, odpor po-
licie proti nacistické okupaci
je prakticky neznámou kapi-
tolou českého odboje. Přitom
boj nuselské policie za�svo-
bodu začal v�samém počát-
ku okupace, v�roce 1939.
Tuto skutečnost připomněl
ve�svém projevu i�starosta
Ondřej Kubín, když uvedl:
„Kdo ve�škole dával pozor
nebo kdo alespoň zběžně
sleduje sdělovací prostředky,
tomu jistě něco řeknou poj-
my a�jména jako Tři králové,
Balabán, Mašín, Morávek,
Obrana národa, generálové
Málo známá kapitola zbhistorie:
Na�nuselském domě
číslo 972/2 v�ulici
U�Plynárny�je nově
umístěna pamětní
deska s�deseti jmé-
ny. Připomíná devět
policistů a�policejního
lékaře z�bývalého 50.
policejního revíru,
kteří se nesmířili
s�okupací Čech a�Mo-
ravy, proti nacistic-
kému režimu bojovali
všemi dostupnými
prostředky a�v�tomto
boji zaplatili cenou
nejvyšší – vlastními
životy.
Bílý, Homola, Eliáš nebo
Kutlvašr. Ale kdo dokáže
vyjmenovat aspoň jednoho
policejního odbojáře? Skoro
nikdo. I�proto si policejní
odboj musíme připomínat, je
součástí naší historie, která
nesmí být zapomenuta.“
Městská část Praha 4 se
spojila s�Muzeem Policie
České republiky a�společně
začaly skládat dohromady
střípky údajů o�této dodnes
ne zcela zmapované kapitole
naší novodobé historie.
Na�historické dokumentaci
odbojové činnosti nusel-
ských policistů se podílel
tým Muzea Policie České
republiky Michal Dlouhý
a�Radek Galaš a�Jana Divi-
šová z�časopisu Policista.
Pomohli také někteří pozůs-
talí a�rodiny, které zapůjčily
exponáty, které policejní
muzeum vystavuje. Muzeum
Policie ČR však stále hledá
další informace, především
v�souvislosti se jmény Rudolf
Křížek, Vilém Vrba, Stanislav
Švec, Sylvestr Kmínek a�Vi-
lém Veselý.
Odbojová skupina
strážmistra Šulce
Jeden z�příslušníků nusel-
ského komisařství strážmistr
Stanislav Šulc byl již v�břez-
nu 1939 pověřen organizo-
váním hnutí odporu a�zpra-
vodajské činnosti. Skupina
kolem něho byla do�
roku
1943�organizována Obra-
nou národa a�vedena jako
policejní odbojová skupina
Sázavský. Hlavní činností
strážmistra Šulce bylo včasné
varování před zásahy policie
nebo gestapa a�obstarávání
nepravých dokladů. V�roce
1943�pak byla tato skupina
začleněna přímo pod legen-
dární vojenský oddíl Železo,
se kterým se pak zúčastnila
bojů v�době květnového
povstání. Spolu s�dalšími
policisty 50.�policejního
Pokud má někdo z�vás k�dispozici jakoukoli novou informaci
o�policejním odboji v�Praze 4, vlastní dosud neznámou fotogra i
nebo dokument, ozvěte se na�e-mail webmaster@praha4.cz
nebo přímo kontaktuje Muzeum Policie ČR, ředitele Radka Galaše,
na�e-mail galas@muzeumpolicie.cz.
U pamětní desky stála čestná stráž v�současných i dobových uniformách.
Příbuzní statečných policistů.
Tucnak_11_23.indd 4Tucnak_11_23.indd 4 23.10.2023 16:34:4323.10.2023 16:34:43
5
www.praha4.cz
TÉMA Prahy 4
policie v
�odboji proti třetí říši
revíru�– Křížkem, Koutkem,
Kubelkou, Čapkem a�Váchou
- za�svoje peníze ilegálně po-
řizovali zbraně, které ukryli
v�kanceláři velitele kapitána
Koutka a�dále pak v�garáži
budovy. Šlo o�šest�samopalů,
pět�pušek, jeden�lehký kulo-
met, 7�500�nábojů a�242�ruč-
ních granátů. To byl jejich
příspěvek bojující Praze.
Strážmistr Rudolf Křížek
padl 8.�května 1945�v�bojích
Pražského povstání na�Jezer-
ce. Nebyl však jedinou obětí
z�řad příslušníků 50.�poli-
cejního revíru. Strážmistr
Vlastimil Harapes utrpěl
už 7.�května 1945�v�bojích
na�Pankráci těžká zranění,
kterým o�deset�dní později�–
již v�míru�– podlehl. Policejní
lékař MUDr.�Zdeněk Müller
zahynul za�dosud ne zcela
objasněných okolností
8. března 1941, pravděpodob-
ně spáchal sebevraždu, aby
nepadl do�rukou gestapa.
Odbojová skupina stráž-
mistra Šulce však nebyla
jedinou, která na�nuselském
revíru působila. Další byla
odbojová skupina, soustředě-
ná kolem strážníka Františka
Machka.
Odbojová skupina
strážníka Machka
František Machek od�začátku
okupace spolupracoval s�dal-
šími policisty�– Svačinou,
Dolejšem, Leblem, Haklem,
Kmínkem, Vrbou, Šafrán-
kem, Hartmanem a�poli-
cejním lékařem Müllerem.
Spolupracoval i�s�civilními
a�vojenskými představiteli
domácího odboje. Machek
sám byl styčným orgánem
pro ústředí domácího odboje.
Podílel se na�distribuci ilegál-
ního časopisu V�Boj, proti-
nacistických letáků a�dalších
tiskovin.
Také Machek opatřoval
nepravé doklady a�občanské
legitimace, ukrýval osoby
prchající před gestapem.
Spolu se Svačinou a�Dolej-
šem organizoval první bojové
skupiny.
V�rámci zatýkání gesta-
pem, jež postihlo český od-
boj, byl 14.�března 1941�zatčen
i�František Machek a�v�dal-
ších dnech i�jeho spolubojov-
níci. Po�nelidském mučení
byl strážník Machek odsou-
zen pro přípravu velezrady
a�5.�listopadu 1942�popraven
v�Berlíně�– Plötzensee. Při
krutých výsleších však ni-
koho neprozradil a�uchránil
tak řadu svých kolegů před
zatčením a�popravou. Spolu
s�Machkem byli zatčeni další
policisté: Veselý, Svačina,
Vrba, Hakl a Kmínek.
I�přes tyto oběti pokra-
čovali další policisté nusel-
ského revíru, i�s�vědomím
možné smrti své i�svých nej-
bližších, v�odbojové činnosti.
Nebyli zdaleka jedinými
policisty, kteří se na�tomto
boji a�nejen v�Praze podíleli.
Více se o�osudu policejních
odbojářů dozvíte v�Muzeu
Policie ČR, Ke�Karlovu 453/1,
Praha 2, nebo na�
www.muzeumpolicie.cz.
(red)
Co bylo prvotním
impulsem k�instalování
pamětní desky a�jakou
roli v�tom sehrála MČ
Praha 4?
Přiznám se, že co bylo
zcela prvotním impul-
zem před několika lety,
to si již úplně přesně
nevybavím, nicméně je možné, že to byl
jeden náš starý článek v�Tučňáku, kde jsme
právě nuselskou odbojovou skupinu zmi-
ňovali. Nicméně ještě před covidem nás
kontaktovali pracovníci právě MČ Praha 4
a�celá „akce deska“ se tak odstartovala.
Na�pamětní desce je celkem deset jmen.
Podařilo se o�těchto mužích zjistit všech-
na základní fakta, nebo jsou u�některých
osudů stále bílá místa?
Rozhodně nemáme shromážděno vše.
Máme velké množství materiálů z�na-
šich a�především zahraničních archivů,
které je samozřejmě nezbytné přeložit.
Jedná se o�záznamy německých soudů,
gestapa, z�koncentračních táborů apod.
Zároveň jsme díky vstřícnosti pozůsta-
lých mohli pořídit kopie korespondence
včetně motáků a�posledních dopisů. Zde
je nutno poděkovat především Angelo
Purkertovi, který nám poskytl obrovské
množství materiálů po�Sylvestru Kmín-
kovi, a�samozřejmě i�dalším pozůstalým.
Jedině k�Rudolfu Křížkovi jsme zatím
zjistili minimum informací. Padl svobod-
ný, bezdětný a�k�jeho osobě máme pár
služebních informací. V�minulosti jsem
o�něm hovořil se spisovatelem Ludvíkem
Landišem, který s�ním byl jako český
četník nasazen za�války v�Hamburku.
Zachovala se tak jeho fotogra e. Tepr-
ve časem jsem zjistil, že vlastně sloužil
i�s�mým strýčkem Karlem Gallaschem,
který byl ve�stejném batailonu jako Kří-
žek a�Landiš.
Uvítal byste, kdyby se po�hrdinech z�pamět-
ní desky pojmenovaly nové ulice v�Nuslích?
Rozhodně! V�Praze je několik ulic pojmeno-
vaných po�četnících popravených
8. července 1943 v�Kobylisích - Famfulíkova,
Bojasova a�Rajmonova. Nicméně vzhledem
k�počtu obětí z�řad policie a�četnictva
v�letech 1939–1945 je to výrazně málo, jen
policistů bylo 117, z�toho 60 v�Pražském
povstání. Takže si myslím, že by to bylo
jednak jasným signálem o�tom, že si jako
společnost vážíme policistů - odbojářů,
a�jednak by to bylo velkým zadostiuči-
něním pro rodiny a�pozůstalé, kteří si
po�smrti svých blízkých museli vytrpět ne-
představitelné věci, a�nutno dodat, že jejich
utrpení neskončilo s�koncem války…
(md)
Pamětní deska připomíná deset odbojářů
• strážník Josef Hakl –� umučen 14. 2. 1943 v�koncentračním táboře Dachau
• strážník Sylvestr Kmínek – umučen 16. 3. 1942 v�koncentračním táboře
Osvětim
• strážník František Machek – popraven 5. 11. 1942 v�Berlíně – Plötzensee
• zdravotní komisař MUDr.�Zdeněk Müller – zemřel 8. 3. 1941 v�Praze
• štábní strážmistr Emanuel Svačina – popraven 5. 11. 1942 v�Berlíně – Plötzensee
• strážmistr Stanislav Švec – umučen 22. 5. 1945 v�koncentračním táboře
Flossenburg
• štábní strážmistr Vilém Veselý – popraven 10. 6. 1943 v�Berlíně – Plötzensee
• štábní strážmistr Vilém Vrba – umučen 21. 9. 1942 v�koncentračním táboře
Flossenburg
• štábní strážmistr Vlastimil Harapes – zemřel 17. 5. 1945 v Praze
• podstrážmistr Rudolf Křížek – padl 8.�května 1945�v Praze
Radka Galaše, ředitele Muzea Policie České republiky
3 otázky pro …
.
Slavnostního aktu se zúčastnili představitelé Policie ČR na�čele s�policej-
ním prezidentem generálporučíkem Martinem Vondráškem a zástupcem
Ministerstva obrany ČR plukovníkem Robertem Speychalem (vlevo).
Tucnak_11_23.indd 5Tucnak_11_23.indd 5 23.10.2023 16:34:4323.10.2023 16:34:43