Strana 5
5
www.praha4.cz
TÉMA Prahy 4
policie vodboji proti třetí říši
revíru– Křížkem, Koutkem,
Kubelkou, Čapkem aVáchou
- zasvoje peníze ilegálně po-
řizovali zbraně, které ukryli
vkanceláři velitele kapitána
Koutka adále pak vgaráži
budovy. Šlo ošestsamopalů,
pětpušek, jedenlehký kulo-
met, 7500nábojů a242ruč-
ních granátů. To byl jejich
příspěvek bojující Praze.
Strážmistr Rudolf Křížek
padl 8.května 1945vbojích
Pražského povstání naJezer-
ce. Nebyl však jedinou obětí
zřad příslušníků 50.poli-
cejního revíru. Strážmistr
Vlastimil Harapes utrpěl
už 7.května 1945v
bojích
naPankráci těžká zranění,
kterým odesetdní později–
již vmíru– podlehl. Policejní
lékař MUDr.Zdeněk Müller
zahynul zadosud ne zcela
objasněných okolností
8. března 1941, pravděpodob-
ně spáchal sebevraždu, aby
nepadl dorukou gestapa.
Odbojová skupina stráž-
mistra Šulce však nebyla
jedinou, která nanuselském
revíru působila. Další byla
odbojová skupina, soustředě-
ná kolem strážníka Františka
Machka.
Odbojová skupina
strážníka Machka
František Machek odzačátku
okupace spolupracoval sdal-
šími policisty– Svačinou,
Dolejšem, Leblem, Haklem,
Kmínkem, Vrbou, Šafrán-
kem, Hartmanem apoli-
cejním lékařem Müllerem.
Spolupracoval iscivilními
avojenskými představiteli
domácího odboje. Machek
sám byl styčným orgánem
pro ústředí domácího odboje.
Podílel se nadistribuci ilegál-
ního časopisu VBoj, proti-
nacistických letáků adalších
tiskovin.
Také Machek opatřoval
nepravé doklady aobčanské
legitimace, ukrýval osoby
prchající před gestapem.
Spolu se Svačinou aDolej-
šem organizoval první bojové
skupiny.
Vrámci zatýkání gesta-
pem, jež postihlo český od-
boj, byl 14.března 1941zatčen
iFrantišek Machek avdal-
ších dnech ijeho spolubojov-
níci. Ponelidském mučení
byl strážník Machek odsou-
zen pro přípravu velezrady
a
5.listopadu 1942popraven
vBerlíně– Plötzensee. Při
krutých výsleších však ni-
koho neprozradil auchránil
tak řadu svých kolegů před
zatčením apopravou. Spolu
sMachkem byli zatčeni další
policisté: Veselý, Svačina,
Vrba, Hakl a Kmínek.
Ipřes tyto oběti pokra-
čovali další policisté nusel-
ského revíru, isvědomím
možné smrti své isvých nej-
bližších, vodbojové činnosti.
Nebyli zdaleka jedinými
policisty, kteří se natomto
boji anejen vPraze podíleli.
Více se oosudu policejních
odbojářů dozvíte vMuzeu
Policie ČR, KeKarlovu 453/1,
Praha 2, nebo na
www.muzeumpolicie.cz.
(red)
Co bylo prvotním
impulsem kinstalování
pamětní desky ajakou
roli vtom sehrála MČ
Praha 4?
Přiznám se, že co bylo
zcela prvotním impul-
zem před několika lety,
to si již úplně přesně
nevybavím, nicméně je možné, že to byl
jeden náš starý článek vTučňáku, kde jsme
právě nuselskou odbojovou skupinu zmi-
ňovali. Nicméně ještě před covidem nás
kontaktovali pracovníci právě MČ Praha 4
acelá „akce deska“ se tak odstartovala.
Napamětní desce je celkem deset jmen.
Podařilo se otěchto mužích zjistit všech-
na základní fakta, nebo jsou uněkterých
osudů stále bílá místa?
Rozhodně nemáme shromážděno vše.
Máme velké množství materiálů zna-
šich apředevším zahraničních archivů,
které je samozřejmě
nezbytné přeložit.
Jedná se ozáznamy německých soudů,
gestapa, zkoncentračních táborů apod.
Zároveň jsme díky vstřícnosti pozůsta-
lých mohli pořídit kopie korespondence
včetně motáků aposledních dopisů. Zde
je nutno poděkovat především Angelo
Purkertovi, který nám poskytl obrovské
množství materiálů poSylvestru Kmín-
kovi, asamozřejmě idalším pozůstalým.
Jedině kRudolfu Křížkovi jsme zatím
zjistili minimum informací. Padl svobod-
ný, bezdětný akjeho osobě máme pár
služebních informací. Vminulosti jsem
oněm hovořil se spisovatelem Ludvíkem
Landišem, který sním byl jako český
četník nasazen zaválky vHamburku.
Zachovala se tak jeho fotograÞ e. Tepr-
ve č
asem jsem zjistil, že vlastně sloužil
ismým strýčkem Karlem Gallaschem,
který byl vestejném batailonu jako Kří-
žek aLandiš.
Uvítal byste, kdyby se pohrdinech zpamět-
ní desky pojmenovaly nové ulice vNuslích?
Rozhodně! VPraze je několik ulic pojmeno-
vaných početnících popravených
8. července 1943 vKobylisích - Famfulíkova,
Bojasova aRajmonova. Nicméně vzhledem
kpočtu obětí zřad policie ačetnictva
vletech 1939–1945 je to výrazně málo, jen
policistů bylo 117, ztoho 60 vPražském
povstání. Takže si myslím, že by to bylo
jednak jasným signálem otom, že si jako
společnost vážíme policistů - odbojářů,
ajednak by to bylo velkým zadostiuči-
něním pro rodiny apozůstalé, kteří si
posmrti svých blízkých museli vytrpět ne-
p
ředstavitelné věci, anutno dodat, že jejich
utrpení neskončilo skoncem války… (md)
Pamětní deska připomíná deset odbojářů
• strážník Josef Hakl – umučen 14. 2. 1943 vkoncentračním táboře Dachau
• strážník Sylvestr Kmínek – umučen 16. 3. 1942 vkoncentračním táboře
Osvětim
• strážník František Machek – popraven 5. 11. 1942 vBerlíně – Plötzensee
• zdravotní komisař MUDr.Zdeněk Müller – zemřel 8. 3. 1941 vPraze
• štábní strážmistr Emanuel Svačina – popraven 5. 11. 1942 vBerlíně – Plötzensee
• strážmistr Stanislav Švec – umučen 22. 5. 1945 vkoncentračním táboře
Flossenburg
• štábní strážmistr Vilém Veselý – popraven 10. 6. 1943 vBerlíně – Plötzensee
• štábní strážmistr Vilém Vrba – umučen 21. 9. 1942 vkoncentračním táboře
Flossenburg
• štábní strážmistr Vlastimil Harapes – zemřel 17. 5. 1945 v Praze
• podstrážmistr Rudolf Křížek – padl 8.května 1945v Praze
Radka Galaše, ředitele Muzea Policie České republiky
3 otázky pro …
.
Slavnostního aktu se zúčastnili představitelé Policie ČR načele spolicej-
ním prezidentem generálporučíkem Martinem Vondráškem a zástupcem
Ministerstva obrany ČR plukovníkem Robertem Speychalem (vlevo).
Tucnak_11_23.indd 5Tucnak_11_23.indd 5 23.10.2023 16:34:4323.10.2023 16:34:43