Strana 13
Tučňák | březen 2024
12
Lidé zbPrahy 4
Entomoložka Marcela Skuhravá:
„Ve�škole jsem poznala dvě celoživotní lásky!“
V�polovině března oslaví již 90. narozeniny, ale ani devět křížků na�krku neubraly nic z�jejího život-
ního elánu. RNDr.�Marcela Skuhravá, CSc., dlouholetá obyvatelka Prahy 4, je stále vědecky činná
a�o�rady ji žádají entomologové z�celého světa.
Martin Dudek
Zajímala jste se již od�dětství
o�zvířata či přímo o�hmyz
a�jeho život?
Zájem o�přírodu jsem měla už
od�dětství. Mne i�mého bratra
k�tomu vedli rodiče, vodili nás
do�přírody a�vyprávěli o�zví-
řatech, jejich životě a�zvycích.
Lásku k�přírodě prohloubily
i�vycházky se skauty, chodila
jsem do�11. dívčího oddílu
s�názvem „Bodláci“.
Byla vaše cesta na�Přírodově-
deckou fakultu UK, kde jste
studovala zoologii, přímá,
nebo plná zatáček?
Studovala jsem na�reálném
dívčím gymnáziu Elišky Krás-
nohorské v�Praze. Tam nás
učila přírodopis profesorka
Marie Turková, která můj zá-
jem o�přírodu prohloubila. Její
výklady mě velmi zaujaly, a�tak
jsem se po�maturitě rozhodla
studovat biologii a�zoologii
na�Biologické (nyní Přírodo-
vědecké) fakultě Univerzity
Karlovy v�Praze. Plánovala
jsem, že po�dostudování budu
pracovat na�Katedře zoologie
této fakulty, ale nebylo volné
místo. Mimoto už jsem byla
vdaná a�v�té době platilo, že
manželé nemohli pracovat
na�stejném pracovišti. A�tak
jsem po�dostudování nastoupi-
la do�Encyklopedického insti-
tutu Československé akademie
věd, kde jsem pracovala třicet
let až do�odchodu do�důchodu
v�roce 1998.
Se svým budoucím manželem
Václavem, tehdy vysoko-
školským asistentem, jste
se seznámila ve�škole. Zadal
vám jako téma diplomové
práce bejlomorky se slovy,
že to u�nás nikdo nedělá…
Kývla jste jen proto, že se vám
Václav líbil?
Václav byl asistentem pro-
fesora Julia Komárka na�ka-
tedře zoologie. Dostala jsem
tehdy dvě možnosti - studo-
vat roztoče nebo dvoukřídlý
hmyz-bejlomorky. Rozhodla
jsem se pro bejlomorky,
protože o�nich už jsem něco
věděla z�gymnázia. Myslím, že
to bylo dobré rozhodnutí.
Určitě to ale bylo i�o�tom, že
se mi Václav líbil. Začátek naší
známosti byl trochu kuriózní
– požádal mě, abych koupila
nějaké lístky do�kina, že se
v�Praze moc nevyzná. Šli jsme
tedy do�kina, a�tak to celé
začalo. Byli jsme spolu neuvě-
řitelných 63 let. V�roce 2015
jsme s�manželem v�Nuselské
radnici oslavili diamantovou
svatbu, ale Václav bohužel
před pěti lety zemřel.
Bejlomorkám jste společně
s�manželem zasvětili celý
život. Co vás na tomto hmyzu
nejvíce zaujalo či překvapilo?
Bejlomorky, skupina dvou-
křídlého hmyzu, mají zajímavý
způsob života. Jejich larvy
působí na�rostlinách nádory,
zvané hálky, to jsou fytofágní
bejlomorky, jejichž studiu
jsme se převážně věnovali.
Další skupinu tvoří larvy
zoofágní, které se živí vysá-
váním jiných druhů hmyzu.
Z�nich nejznámější jsou larvy
a dofágní, ty si pochutnávají
na�mšicích. Asi nejvíc nás
překvapily bejlomorky, které
sají rostlinné šťávy na�paře-
zech dubu (jedná se o�druh
Xylodiplosis nigritarsis). Larvy
některých bejlomorek jsou
schopné přežít v�zemi i�12 let.
Jde tedy o�komplikovaný
hmyzí druh?
Jsou různé druhy bejlomorek
a�námi nejvíce zkoumaná
skupina se správně nazývá
čeleď bejlomorkovití (Cecido-
myiidae), což je součást řádu
dvoukřídlí (Diptera). Samotný
název už napovídá o�jejich
činnosti – moří bejlí neboli
rostlinstvo. Dospělé mušky
(bejlomorky) kladou vajíčka,
z�nich se vylíhnou larvy a�ty
se nakonec přemění v�dospělé
jedince o�velikosti 2-8 mm.
Zmiňovala jsem už a dofágní
bejlomorky, které se použí-
vají na�biologický boj proti
mšicím. Na�druhou stranu
existuje řada druhů bejlomo-
rek, které působí velké škody,
například na�pšenici je to
bejlomorka sedlová (Haplo-
diplosis equestris). Této pro-
blematice jsme se v�80. letech
podrobně věnovali a�přispěli
tak k�záchraně mnoha tun
obilí na�polích, zejména
na�Moravě, kde tento druh
způsobil nesmírné škody.
Dokáže bejlomorka kousnout
člověka?
Bejlomorky jsou drobný hmyz
a�člověka nikdy nenapadají,
nemají na�rozdíl třeba od�ko-
mára bodavé ústní ústrojí.
Takže se nebojte, bejlomorka
vás určitě nekousne! (smích).
Jak dlouho bydlíte v�Praze 4
a�jak se vám zde žije?
V�Praze 4 bydlím od�roku 1960,
kdy jsme si zakoupili jako
první „družstevníci“ dvoupo-
kojový byt v�Olbrachtově ulici
na�Pankráci. Později, když se
nám rozrostla rodina (mám
dvě děti), jsme se přestěhovali
do�většího bytu v�Bítovské
ulici, kde žiju dodnes. Žije se
mi tu dobře, dům je obklopen
zelenými trávníky a�mnoha
stromy, řadu z�nich jsme
po�dostavění dálnice svépo-
mocí vysázeli s�dětmi z�našeho
domu. Nedaleko je také Krčský
les, kam jsme s�manželem rádi
chodili. Nyní mám ale obavu,
aby nám naše oblíbené zelené
plochy nezabrali a�nepostavili
na�nich další domy, nebo ještě
hůř další kanceláře. V�Praze 4
bydlí skoro celá naše rodina
– děti, šest vnoučat a�sedm
pravnoučat, jen jeden vnuk
žije ve�Velké Británii.
A�čím se bavíte na�zaslouže-
ném odpočinku?
Před dvěma lety vyšla velká
publikace o�420 stranách, její-
muž napsání jsem se věnovala
po�smrti manžela, s�názvem
„Gall Midges of Europe“. Je to
přehled všech druhů bejlomo-
rek známých na�území Evropy,
s�jejich popisem a�místy
nálezů, včetně našich. Loni
vyšla publikace, kterou jsem
připravila k�90. výročí založení
České zoologické společnosti,
a�k�tisku jsou připraveny ještě
tři publikace o�bejlomorkách
Ruska, Ukrajiny a�Švédska.
Jinak v�současnosti nejraději
luštím křížovky, dcera mě ani
nestačí zásobovat, jakou mám
spotřebu (úsměv).
„Stále mi ještě chodí z�celého světa vzorky hmyzu k�určení, třeba
z�Rakouska, Itálie, Turecka nebo dokonce až z�Mexika,“ prozradi-
la Marcela Skuhravá. Foto: archiv MS
Tucnak_03_2024.indd 12Tucnak_03_2024.indd 12 26.02.2024 13:42:0726.02.2024 13:42:07
13
www.praha4.cz
Lidé zbPrahy 4
Napsali jste nám
Bejvávalo v Nuslích
Historik Rudolf Píša připravuje knihu o�osudech nuselských domů
a�jejich obyvatel. Pokud máte doma historické fotogra e, plánky či
záznamy pamětníků, ozvěte se na�jeho telefonní číslo 603�545�901
či na�e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za�spolupráci předem děkuje.
Vážená redakce Tučňáku,
chtěl bych vám
velmi poděko-
vat za�váš člá-
nek Nevyhazuj-
te vosk! Pomůže
ukrajinským
vojákům. Doma
jsme hledali
nějaké zbytky
svíček od�Vánoc
nebo narozenin a�najednou
koukám, že na�okenním pa-
rapetu nám stojí dvě krásné,
půlmetrové svíčky. A�jak
má vesmír smysl pro humor,
tak ještě k�tomu v�barvách
Ukrajiny. Tak je posíláme
a�snad těm klukům v�záko-
pech pomohou.
p.�Michalakis
Vážený pane,
děkujeme za�váš milý
e-mail i�zaslaný snímek.
A�jsme samozřejmě rádi, že
jste přispěli do�sbírky, která
má smysl.
M. Dudek, šéfredaktor
časopisu Tučňák
Dobrý den,
bydlím v�Praze 4 a�konečně
vidím, při cestě tramvají,
jakési práce na�obludné
stavbě z�minulosti naproti
divadlu Fidlovačka. Prosím
o�informaci a�děkuji za�ni
v�dalším Tučňáku, těšíme se
na�novou opravenou budo-
vu. (red. zkr.)
p. Sigmundová, Praha 4
Dobrý den,
jde o�výstavbu rezidenčního
projektu Nuselský pivovar
v�areálu bývalého pivovaru,
jehož součástí je rekonstruk-
ce a�dostavba památkově
chráněné budovy pivovaru
v�jižní části areálu a�výstav-
ba nové obytné čtvrti v�se-
verní části areálu. Kromě
asi 500 bytů a�administra-
tivních prostor je součástí
projektu nová obchodní
pasáž navazující na�novou
lávku přes Botič, dále nové
veřejně přístupné náměstí,
supermarket, restaurace,
kavárna a�obdobné služby.
Martin Syrový,
vedoucí odd. pozemků,
územního rozvoje a�památ-
kové péče MČ Praha 4
Nusle se dají svým charakterem rozdělit na�část s�činžovními domy a�část,
kde stojí vily. Linií je symbolicky ulice Pod Vilami, kde na�její jižní straně
začíná vilová zástavba. Jedny z�prvních vil zde postavil architekt Otakar
Burian, prasynovec herce Vlasty Buriana. Příběhy jeho domů jsou si podobné.
P
rvní z�nich, č.
p.�696/12, byl posta-
ven v�roce 1926 jako
dvoupatrový dům
ve�středomořském stylu
s�arkádami a�jehlancovou
střechou. Druhý, č. p.�747/10,
byl dokončen v�roce 1927.
Oba domy byly postaveny
pro jeho ženu Marii, rozenou
Maternovou, jako komerční
nemovitosti.
Vila ustoupila
novostavbě
Dům č. 696 zakoupil v�roce
1930 obchodník Ing.�Arnošt
Hermann, ale pro jeho židov-
ský původ připadla nemo-
vitost v�roce 1940 Vystěho-
valeckému fondu pro Čechy
a�Moravu. Po�válce byla
vila převedena pod národní
správu, ale její právoplat-
ný majitel se šťastně vrátil
z�koncentračního tábora
a�získal ji zpět. V�roce 1948
ji prodal a�začaly problémy.
Dům obsadila místní porad-
na Okresní péče o�mládež,
později Zdravotní referát
ONV. Majitel Karel Novák
byl nakonec v�roce 1960
poměry dotlačen k�tomu, aby
dům daroval státu. Získal ho
Ústav národního zdraví, kte-
rý zde zřídil Jeselskou péči.
Jenže v�roce 1964 zažádal No-
vák o�vrácení daru, protože
se zjistilo, že nejde o�vilu, ale
o�nájemní dům. Byly v�něm
kancelářské místnosti, což
posléze potvrdila i�proku-
ratura. Dům byl rodině na-
vrácen až v�roce 1990 a�o�tři
roky později prodán soukro-
mé rmě. Před čtyřmi lety
byl zbořen a�na�jeho místě se
nyní dokončuje novostavba.
Strašnému osudu
neunikli
Dům č. 747 koupila v�roce
1927 Anna Fantesová, maji-
telka parfumerie a�pleťového
salonu. I�její vilu získal v�roce
1942 Vystěhovalecký fond.
Jejím otcem byl advokát
Leopold Fantes, a�když
9. února 1942 přišli úředníci
doručit výměr k�transportu
a�vyzvednout kufry, našli
židovskou rodinu v�bezvědo-
mí. V�bytě byl cítit svítiplyn
a�bylo jasné, že šlo o�pokus
o sebevraždu. Svému osudu
však neunikli, protože
po�zotavení v�nemocnici šli
manželé Helena a�Leopold
Fantesovi i�dcera Anna
do�transportu a�zemřeli ještě
téhož roku v�Terezíně.
Restituce ukončily
bezpráví
Na�jejich dům byla v�roce
1945 rovněž zavedena národ-
ní správa a�prostory ihned
obsadilo okresní vedení Čes-
koslovenské strany lidové.
Na�střechu dokonce nechalo
umístit neonový nápis Lido-
vá demokracie a�Čsl. strana
lidová. V�roce 1949 bylo za-
hájeno restituční řízení, ale
příbuzným Fantesových byla
vila vrácena až v�50. letech.
Dlouho si ji však neužili, už
v�roce 1961 si ji stát přivlast-
nil a�Ústav národního zdraví
zde zřídil zdravotní stře-
disko. Dům se potomkům
původních majitelů vrátil až
v�restituci v�roce 1991.
Oba domy spojuje jmé-
no stavitele Buriana, ale
i�smutný příběh židovských
majitelů. Jejich osud je
zrcadlem našich moderních
dějin i�toho, jak necitlivě
se
chovaly autoritativní režimy
k�lidem. Ale i�k�domům
majících krásu a�poezii, ze
kterých učinily jen bezcitnou
hromadu cihel.
Rudolf Píša
Dvě Burianovy vily
Dvě Burianovy vily v�ulici Pod Vilami na�snímku z�roku 1992. Zdroj:
archiv autora.
Tucnak_03_2024.indd 13Tucnak_03_2024.indd 13 26.02.2024 13:42:0726.02.2024 13:42:07