Strana 12
Tučňák | duben 2024
12
Lidé zbPrahy 4
Čestný občan Prahy 4, skaut Jiří Lukšíček:
„Skautské ideály mne provází celý život!“
Za�svoji činnost obdr-
žel nejvyšší skautské
vyznamenání Řád
stříbrného vlka a�me-
daili svatého Jiří II.
stupně jako ocenění
soustavné výchovné
práce ve�skautském
hnutí. Je nositelem
ceny Paměti národa
Post Bellum, čestného
občanství hl. m. Pra-
hy a�čerstvě i�čestným
občanem naší měst-
ské části. Seznamte
se s�Jiřím Lukšíčkem
(90), dlouholetým
obyvatelem Pankráce.
Kdo a�kdy vás přivedl
do�Skautu a�proč jste mu
zůstal věrný po�celý život?
Do�100. oddílu Junáka mne
přivedl můj kamarád ze sou-
sedství Ruda Probst v�listo-
padu 1945. Skautské ideály
a�výchova byly pro mne
vždycky základním kamenem
veškerého konání a�přístupu
nejen ke�svým bratrům, ale
všem lidem. Proto na�mne
i�sedí rčení „jednou skaut,
vždycky skaut“.
Ve�skautském hnutí jste
známý pod přezdívkou Rys.
Jak jste k�ní přišel?
Byl jsem vždy mrštný a�ob-
ratný. Na�jedné z�výprav
do�přírody v�Loděnici, při hře
na�babu, kterou jsme provozo-
vali na�mýtině na�poražených
stromech, moje družina došla
k�názoru, že mě musí dohonit,
což se jim nepodařilo. A�někdo
zvolal: jak tě máme chytit,
když skáčeš a�běháš jako rys!
A�už mi to zůstalo.
Po�roce 1948 jste nesouhla-
sil s�politickým zřízením
a�mimo jiné jste prováděl
drobné záškodnické akce,
za�které jste byl i�uvězněn.
O�co přesně tehdy šlo?
Spolu s�kamarády jsem odmítl
vstoupit do�organizace SČM –
Svazu české mládeže, a�po�zá-
kazu skautské organizace
v�roce 1950 jsme se zapojili
do�ilegální skautské skupiny.
Její činností, kromě běžné
skautské náplně, byl tisk
a�distribuce protirežimních
letáků a�drobné záškodnické
akce. Při poslední akci v�roce
1953, řízené SIO (Spojené
ilegální organizace), byl dán
pokyn k�zastavení vlaku, kte-
rý přivážel důstojníky pro�vý-
cvik Lidových milicí. Po�této
akci jsem byl zatčen spolu
s�dalšími skauty a�obviněn
za�„sdružování proti repub-
lice §80 a�§178 - ohrožování
veřejně prospěšných zařízení“.
Šel jsem na�rok do�pracovního
lágru na�Jáchymovsku, ale
po�dvou měsících mě díky
amnestii propustili.
Ale o�rok později jste byl
opět zatčen…
Ano, a�tentokrát to bylo
mnohem horší. Ve�vykon-
struovaném procesu s� k-
tivní skautskou odbojovou
skupinou mne ve�21 letech
poslali na�šest let do�vězení
za�velezradu. Opět jsem se
ocitl v�pracovních táborech
na�Jáchymovsku a�opět jsem
byl propuštěn díky amnestii.
Jenže tentokrát až dva měsí-
ce před vypršením trestu…
Z�jakého důvodu byla podle
vás skautská organizace
komunistům trnem v�oku?
Komunisti vyznávali pouze
svoje ideály a�myšlenky,
především lásku k�Sovětské-
mu svazu. To se neslučovalo
s�demokratickými ideály
skautingu.
Předpokládám, že po�pro-
puštění z�vězení jste měl
ztíženou možnost najít si
dobré zaměstnání...
Povinností každého neza-
městnaného v�té době bylo,
že musel navštívit úřad prá-
ce, který mu přidělil zaměst-
nání. Jako vyučený strojní
zámečník jsem dostal práci
v�ČKD Praha ve�Vysočanech,
kde se mi podařilo večerně
vystudovat strojní průmys-
lovku s�maturitou. Protože
jsem později učil v�Učňov-
ském závodě ČKD, studoval
jsem ještě čtyři semestry
Pedagogické fakulty UK, ov-
šem v�roce 1970, po�čistkách
prováděných KSČ, jsem byl
nucen z�ČKD odejít.
Skautské hnutí jste však
i�přes všechny překážky
nikdy neopustil…
Samozřejmě že ne. V�roce
1968 jsem pomáhal obnovit
34. středisko Ostříž v�Praze�4
a�skautský oddíl jsem vedl
i�po�zákazu skautské činnos-
ti z�roku 1970. Jenže státní
tajná bezpečnost mne přece
jen o�čtyři roky přinutila se
toho vzdát. Vrátil jsem se až
po�listopadu 1989, kdy jsem
podruhé pomáhal obnovit Os-
tříž s�15 oddíly, a�v�čele tohoto
střediska jsem pracoval 12 let.
Které skautské myšlenky
jsou podle vás stále aktuál-
ní?
Junák je v�současné době
největší a�
nejvyhledávanější
dětská organizace, která
zahrnuje všechny věkové
kategorie. Sama skautská
myšlenka je tím největším
atributem pro celé generace
skautů. Slib a�zákon naplňuje
v�plném rozsahu obsah a�cíle
výchovy ve�všech organi-
začních složkách Junáka.
A�tyto atributy dodržujeme.
Nejlépe to vidím na�setká-
ních střediska, kde se přijdou
původně malí skauti, dnes
již dospělí, pochlubit svými
dětmi, vnoučaty i�pravnou-
čaty – světluškami, vlčaty,
skauty a�skautkami i�Rovery
a�Rangers.
(md)
Jiří Lukšíček je čestným
občanem Prahy 4 i�hlavního
města. Foto: archiv JL
K�životnímu jubileu obdržel čestnou lavičku, kterou mu věnoval
145. oddíl Naděje. Foto: archiv JL
Tucnak_04_2024.indd 12Tucnak_04_2024.indd 12 25.03.2024 14:15:0425.03.2024 14:15:04