Strana 12
Tučňák | duben 2025
12
Lidé zPrahy 4
Františka Plamínková
Žena, která se postavila Hitlerovi
VPraze 4 máme ulici Plamínkové, vekteré stojí Základní škola Plamínkové. Víte, pokom jsou po-
jmenovány? Politička, feministka, učitelka aneústupná bojovnice zarovnoprávnost žen amužů,
která pomohla kukotvení volebního práva žen včeskoslovenské ústavě. To vše byla Františka Pla-
mínková, která se narodila před 150 lety 5. února 1875.
B
yla jedním ze vzorů
pro Miladu Horá-
kovou, první česká
senátorka ajedna
znejvýznamnějších čes-
kých žen. Prosazovala také
zastoupení žen vpolitice
astátní správě, jejich nárok
namateřskou dovolenou,
zrušení celibátu pro učitelky,
zakládání školek – jednoduše
řečeno takové podmínky,
které by ženám umožnily
vést rodinný, ale zároveň
ipracovní život. Přesto dnes
Františku Plamínkovou zná
málokdo. Zasadila se přitom
ovelké změny, třeba ovoleb-
ní právo pro ženy.
Zrušení celibátu
avolební právo
Františka Plamínková dlou-
há léta vyučovala, azaložit
rodinu tak nemohla, přesto-
že měla vážný vztah. Uči-
telskému povolání dokonce
musela obětovat avěnovat
vlastní rodinný život.
Zrušení celibátu pro
Plamínkovou přišlo příliš
pozdě, vroce 1919, kdy jí bylo
44 let. Orok později se ale
uskutečnila ještě důležitější
změna, okterou se zasadila.
Vústavě nové Českosloven-
ské republiky přibylo volební
právo pro ženy, něco, co vté
době neměly ženy vpolovině
zemí Evropy.
Byla feministkou, šířila
feministické myšlenky ane-
styděla se zato. Už odroku
1908, tedy ještě v Rakousku-
-Uhersku, dokonce vedla
rubriku včasopise učitelek,
která se nazývala Feminis-
mus. Feminismus pro ni bylo
úsilí orovnost žen amužů,
úsilí orovné příležitosti žen
amužů ato, aby žena byla
pokládána začlověka.
Podle ústavy si ženy amuži
byli rovni, jenže proměna
společnosti trvá desetiletí.
Plamínková to dobře věděla,
adalší změny proto prosazo-
vala vČeskoslovensku jako
první senátorka anasvětové
úrovni jako místopředsedky-
ně Mezinárodní ženské rady.
Dopis Hitlerovi
Boj zalidská práva se ale
vpojetí Františky Plamínko-
vé netýkal jen žen. Ještě před
druhou světovou válkou,
vzáří 1939, poslala otevřený
dopis německému kancléři
Adolfu Hitlerovi, vekterém
se vymezila vůči jeho lžím
amanipulacím. Německého
kancléře obvinila znárod-
nostních ihistorických
omylů onašem národě.
Tím se Františka Plamín-
ková dostala dohledáčku ge-
stapa. Když se pak naprotest
proti vyhlášení Protektorátu
Čechy aMorava vzdala své
funkce vNárodním shromáž-
dění, už se oni gestapo zača-
lo zajímat opravdu vážně.
Její pasivní rezistenci vůči
okupačnímu režimu vúnoru
1942 několikrát vtisku napa-
dl redaktor Poledního listu,
kolaborant Karel Werner.
Nakonec se jí stal osudným
československý odboj. Dva
týdny poatentátu nazastu-
pujícího říšského protektora
Reinharda Heydricha byla
11. června 1942 vrámci tzv.
heydrichiády zatčena adepor-
tována doTerezína. ZTerezína
byla převezena doPrahy
a30. června 1942 popravena
naKobyliské střelnici vPraze.
Odmítla totiž odsoudit aten-
tát ičeskoslovenskou exilovou
vládu prezidenta Beneše.
(red)
Portrét Františky Plamínko-
vé zroku 1921. Foto: Langhans
Studio Praha
Poznámé feministce je vPraze 4 pojmenována základní škola.
Foto: ZŠ Plamínkové
„Návrh je velkým zklamáním pro ženy. Ztěch
jeho ustanovení, která obsahuje, vysvítá, že ni-
čeho nemění nazásadě ženiny podřízenosti, jak
byla dostarého zákona vložena před 126 léty.“
Úryvek zprojevu Františky Plamínkové zroku 1937, vekte-
rém kritizuje, že návrh novely občanského zákoníku stále
obsahuje pasáž omoci manžela nad manželkou.
„Považuji zalidskou povinnost vás, pane kanclé-
ři, upozornit, že zkreslujete skutečnost, anapsat
vám tato slova spevnou vírou, že iproti vaší
vojenské přesile nakonec pravda zvítězí!“
Úryvek zdopisu napsaného nazákladě Hitlerova
norimberského proslovu, vekterém napadal
československého prezidenta Edvarda Beneše.