Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4

Měsíčník MČ Praha 4, nejlepší čtvrti v Praze.

Strana 13

13

www.praha4.cz

Lidé zPrahy 4

Bejvávalo v Nuslích

Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech

z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotografi e Nuslí, Pankráce a okolí, plány

domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901

či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.

Zeptali jsme se za vás

Dobrý den,

obracíme se navás sproblé-

mem, který nastal voka-

mžiku, kdy Česká spořitelna

zrušila naSpořilově svoji

pobočku. Sloužila mnoha

občanům vširokém okolí

dlouhá léta aširoko daleko

není náhrada, aje nutno

ipro maličkosti jezdit velmi

daleko.

Aaby toho nebylo málo,

nakonec zrušila iobyčejný,

ale velmi užitečný banko-

mat aplatbomat. Žádáme

vás jménem mnoha zdej-

ších znepokojených obča-

nů oradu, jak tento stav

napravit aco nejrychleji

vyřešit kdřívější spokojenos-

ti zdejších obyvatel.

Děkuji, spřáním hezkého

dne

Jan aSára Mužíkovi,

Spořilov

Dobrý den,

krušení poboček přistupu-

jeme pouze v

případě, že

vdané lokalitě již neiden-

tifi kujeme zájem klientů

ovyužívání pobočkových

služeb apočet klientů, kteří

danou pobočku dlouhodo-

bě využívají, se pohybuje

vjednotkách klientů denně.

To byl ipřípad pobočky

naSpořilově.

Všude, kde přistoupíme

kezrušení pobočky, insta-

lujeme nonstop přístupný

bankomat, který umožňuje

kromě výběru avkladu ho-

tovosti také zadání jednorá-

zového itrvalého platebního

příkazu, zaplacení složenky,

dobití kreditu mobilního

telefonu, změnu PIN kódu

nebo zobrazení limitů karty.

To je také případ Spořilova,

kde se instalace bankomatu

zdržela vd

ůsledku adminis-

trativy spojené se stavebním

povolením. Nový bankomat

by měl být spuštěn dokonce

dubna vprostorách nákup-

ního centra, kde dříve sídlila

naše pobočka. (red. zkr.)

Filip Hrubý,

mluvčí České spořitelny

Příběh rýžových košťat

Koště, obyčejný předmět každodenní potřeby. Přesto je sním spojen zají-

mavý příběh zNuslí, který začal vdaleké Itálii.

K

ošťat je více druhů,

vyrábějí se zrůz-

ných štětin, ale

také zrýžové slámy,

stejně jako kartáče zvané

„rejžáky“. Rýži si spojujeme

sAsií, ale vLombardii byla

rýžová pole už vroce 1468.

Běžná rýžová sláma měla

vItálii různá využití. To

věděl iGiacomo Basse o,

který se narodil veSpinei

uBenátek 6. listopadu 1869.

Jeho rodiče, vinař Vincenzo

aLuigia, rozená Carrara, měli

ještě dalších 11 dětí. Syna

Giacoma dali vyučit košťa-

tářem. Vroce 1894 skončil

vojnu azamířil doČech. Uvá-

děl, že byl vNuslích odroku

1895, ale úředn

ě se hlásil až

roku 1898 veSvatoslavově

ulici č. p.213, kde začal vyrá-

bět rýžová košťata. Včerv-

nu 1899 se oženil sMarií

Hermínou Rozenzweigovou

zKočova apřestěhovali se

vulici jen pár metrů doč.

p.319, poté ještě vystřídali

vtéže ulici další tři domy.

„Metla“ celá rodina

Zvýroby košťat ale sousedé

nadšeni nebyli. Vroce 1906 si

stěžovali nasilný kouř zjeho

velkodílny. Giacomo, unás

psán jako Jacob, vyráběl

arozvážel svá košťata potr-

zích sdvoukolákem, později

sjednospřežným povozem

ipoČechách. Dovýroby

zapojil isvé bratry Natala

aPetra, kteří si roku 1902, re-

spektive 1908 založili vlastní

výrobu vNuslích aMichli.

Jacob byl pilný avroce 1907

kupuje napůl se svou ženou

novostavbu činžovního

domu vBoleslavově ulici

č. p.53, kde odroku 1909

ibydleli. Postupně měli tři

děti. První byl Umberto

(1897), Olga (1899) aEmilie

(1903). Syn byl později pokra-

čovatelem rodinné tradice.

ZItala Čechem

Časem se Jacob počeštil

naJakuba, mluvil česky, ale

byl stále občanem Itálie. První

problémy měl vroce 1915, kdy

byl napříkaz státní policie

zadržen. Byla válka aItálie

byla nepřátelskou zemí. Ani

zarepubliky to neměl snadné,

při cestách doItálie, aby

mohl vůbec vycestovat, musel

prokázat, že naší berní správě

nic nedluží, případně složit

iněkolik tisíc korun zálohu

nadaně pro případ, že by se

už nevrátil. Vroce 1935 vyšel

zákon nařizující cizincům

pobývajícím unás déle než

dva měsíce žádat opovolení

pobytu, ato pokaždém opuš-

tění země. Proto hned podali

Jakub ijeho žena Marie, která

se sňatkem stala italskou

občankou, žádost onabytí

našeho občanství. To jim

bylo uděleno 30. března 1937

anásledně idomovské právo

doPrahy.

Osudové propletence

Zadva roky nastaly další

komplikace, Marie byla

Židovkou, aprotože zůstali

manželé, byla jí 14. prosince

1943 polovina domu zabavena

Vystěhovaleckým fondem pro

Čechy aMoravu. To už syn

Hubert převzal živnost, ale

včervenci 1944 byl zatčen ge-

stapem avězněn až dokonce

války. Poní se hodně změnilo.

Jakub zemřel vbřeznu 1947,

poúnoru 1948 musel Hubert

živnost předat výrobnímu

družstvu. Marie zemřela

vroce 1956. Hubertovi byl

vroce 1962 sebrán idům. Jen

jeho záliba, chov poštovních

holubů, mu zůstal. Majetkové

křivdy byly vroce 1991 napra-

veny restitucí. Zdejší unikátní

výroba rýžových košťat ale

defi nitivně zanikla.

Rudolf Píša

Zakladatel živnosti skošťaty

Jakub Basse o. Foto: archiv NAČR

Petro Basse o srodinou před svým domkem vMichli

ve30. letech. Foto: MCP