Strana 13
Tučňák | červen 2024
12
Lidé zbPrahy 4
Výtvarnice Marie Zábranská
zve na�výstavu plnou zvířátek
Krásný prostor knihovny Jezerka bude o�letních prázdninách hostit výstavu nuselské výtvarnice
Marie Zábranské (83). Především dětským návštěvníkům nabídne na�tři desítky obrazů a�obrázků
s�tematikou venkovského dvora plného zvířat, ale také pohádkových postav.
Martin Dudek
P
lzeňská rodačka
vyrůstala na�venkov-
ském dvoře, kde jako
dítě sledovala hemžení
slepic, hus, kohoutů, psů i�ko-
ček. A�samozřejmě si je také
zkoušela neuměle namalovat.
Tuto zálibu nakonec po�letech
studií, například u�známého
malíře Cyrila Boudy, a�sa-
mostatné tvorby přetavila
v�knížku Kočičí škola, která je
plná nádherných ilustrací. „Již
k�druhému vydání vlastní kni-
hy mne inspirovala povedená
publikace Z�deníku kocoura
Modroočka. I�v�mé je hlavním
vypravěčem kocour jménem
Macík, který poutavě popisu-
je, co se kolem něho děje. Já
si navíc zakládám na�tom, že
vlastnosti zvířat jsou v�mých
ilustracích názorné,“ prozradi-
la vitální výtvarnice. A�právě
s�některými kresbami z�této
knihy se návštěvníci prodejní
výstavy setkají. Navíc mo-
hou od�1. července obdivovat
pohádkové postavy vytvořené
textilní a�papírovou koláží.
Nejen děti určitě poznají ob-
rázky z�pohádek O�perníkové
chaloupce, O�veliké červené
řepě nebo o�Karkulce.
Z�bytu je ateliér
Tvorba Marie Zábranské je
však mnohem obsáhlejší,
kresby kočiček a�dalších
zvířat jsou pro ni jen tako-
vým milým odbočením. „Vždy
jsem si zakládala na�tom, že
jsem surrealistka. Ráda maluji
obrazy s� gurální temati-
kou a�portréty. Možná se to
o�mně příliš neví, ale dlouhé
roky jsem také připravovala
pamětní medaile, což je velice
těžká disciplína. Naučil mne
to již zesnulý špičkový medai-
lér Milan Knobloch a�dodnes
jsem mu za�to velmi vděčná,“
říká ve�svém nuselském
bytě, který téměř z�poloviny
zabírají kresby, skicy, plátna,
obrazy a�výtvarné potřeby.
„O�více než stometrový ateliér
naproti Mánesu, kde jsem se
seznámila se svým pozdějším
manželem a�výtvarníkem
Adolfem Zábranským, jsem
před necelými patnácti lety
přišla, proto to tady doma
vypadá tak, jak to vypadá.
V�ateliéru jsem dlouho žila
a�tvořila, ale pak se přihlásili
restituenti a�dali mi na�výběr
– buď místo několika tisíco-
vého měsíčního nájmu budu
platit 38�000 korun, nebo
dostanu výpověď. A�tak jsem
skončila tady,“ popisuje, proč
musela opustit svoje dlouho-
leté výtvarné zázemí a�přestě-
hovat se do�Nuslí.
Metro měla blízko
I�v�poněkud stísněných byto-
vých podmínkách však ne-
ustále pracuje. Na�odbyt jdou
například její Pražské motivy
v�pérových kresbách, velký
zájem je také o�její kresby
plzeňské synagogy, slavící
úspěch například v�Kana-
dě. Před dvěma lety měla
úspěšnou výstavu v�rodné
Plzni, které věnoval velkou
pozornost tehdejší primátor
a�současný ministr kultury
Martin Baxa. „Přemýšlím
o�další výstavě, možná také
o�knize věnované jen Praze.
Pracovala jsem dlouhé roky
v�propagaci oddělení Do-
pravního podniku Metro Pra-
ha a�tím jsem měla možnost
se věnovat výtvarné činnosti
na�toto téma. Vytvořila jsem
první medaile na�téma metra
i�další pro stavební orga-
nizace, například Vojenské
stavby. Také existuje řada
mých obrazů, olejů i�kreseb.
Jsem vděčná, že díky časopi-
su Tučňák bude moje tvorba
zviditelněna.“
Marie Zábranská představuje ve�svém nuselském bytě obraz
vytvořený textilní koláží.
Na�výstavě v�knihovně Jezerka děti uvidí známé pohádkové postavy.
Především pro zahraniční turisty
je určen soubor s�názvem Pražské
motivy v�pérových kresbách.
Tucnak_06_2024.indd 12Tucnak_06_2024.indd 12 27.05.2024 13:52:2927.05.2024 13:52:29
13
www.praha4.cz
Lidé zbPrahy 4
Napsali jste nám
Bejvávalo v Nuslích
Historik Rudolf Píša připravuje knihu o�osudech nuselských domů
a�jejich obyvatel. Pokud máte doma historické fotogra e, plánky či
záznamy pamětníků, ozvěte se na�jeho telefonní číslo 603�545�901
či na�e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za�spolupráci předem děkuje.
Dobrý den,
v�městské části Praha 4 Michle
máme poměrně nově zrevitali-
zovaný park V�Zápolí. Myšlen-
ka to byla určitě velmi dobrá,
provedení možná trochu po-
kulhává, ale určitě jsme všichni
rádi, že tady máme park namís-
to například mnohopatrové bu-
dovy. Bohužel, tento park se líbí
i�vandalům, kteří ho soustavně
ničí. Konkrétně bych zmínila
jednu „ustřiženou“ houpačku,
nejspíš ji někdo nutně potře-
boval na�svou zahradu, a�také
betonovou zeď s�názvem parku.
Ta zeď je ošklivě otagovaná
sprejery, kteří bohužel nic moc
neumějí. Možná by proti vanda-
lismu pomohla i�kamera. Jinak
moc děkuji za� skvělý časopis,
který připravujete. Poctivě pro-
čítám každé číslo. (red. zkr.)
S�pozdravem
Jana Pražáková
Vážená paní Pražáková,
děkuji za�váš podnět, o�problé-
mech, které jste zmínila, sa-
mozřejmě víme a� průběžně je
řešíme. Od� jednodušších, jako
je náhrada zavěšení houpačky,
přes náročnější umytí nelegál-
ních graffi ti na�betonové stěně
až po�reklamaci nekvalitně zalo-
ženého a�příliš řídkého trávníku.
Opatření pro minimalizaci škod
chystáme v� nově revitalizova-
ném parku více. Dokončili jsme
anti-graffi ti nátěr betonové
stěny, kterou jsme navíc osadili
vzrostlejšími břečťany, aby jimi
co nejrychleji obrostla, chystáme
i� doplnění zábradlí a� pevných
sloupků na�začátku parkových
cest, protože si jimi netrpěliví ři-
diči občas zkracují parkem ces-
tu. V�neposlední řadě dolaďuje-
me závlahový systém, který by
měl v�návaznosti na�reklamaci
přispět k�vyšší kvalitě trávníků.
Váš nápad osadit park kamera-
mi za�účelem posílení prevence
a�získávání důkazního materiá-
lu zkonzultujeme s� městskou
policií, a� to nejen v� souvislosti
s� vandalstvím, ale i�s�pobytem
ze společnosti vyloučených osob.
Pro obnovený park plánujeme
různé občanské a�kulturní akce,
tak aby se znovu stal atraktiv-
ním místem pro setkávání nejen
michelských občanů.
Tomáš Hrdinka,
radní pro životní prostředí
a�místní Agendu 21
Nusle nejsou jen domy, ale i�lidé. Osobností tu žilo dost, přesto jsou mnohé
zapomenuty. Dvě z�nich mají letos 120. výročí narození.
H
erec František
Černý se narodil
2. července 1904
v�č. p.�214/42
v�Nuselské ulici zřízenci drah
Františku Černému a�Anně
rozené Skřivanové jako
druhé ze tří dětí. Jeho jméno
zná málokdo, zato postavu
téměř každý, stačí jmenovat
roli alchymisty Sco y z� lmu
Císařův pekař. Patř
il k�nej-
tlustějším hercům, údajně
vážil 150 kg, a�díky svému
projevu vynikal ve�svéráz-
ných postavičkách.
Elektromontér
hrál kuchaře
Po�studiu na�měšťanské ško-
le se vyučil elektromontérem
u�Křižíka. To už hrával u�ko-
čovných společností a�v�roce
1922 přešel do�profesionální
činohry a�kabaretních scén
a�operet v�Praze. Působil
v�Komedii, Uranii, Švandově
divadle a�Tyláčku. Od�roku
1932 byl v�Osvobozeném
divadle a�za�tři roky přešel
k�Oldřichu Novému. V�letech
1948-1962 hrál v�Hudebním
divadle v�Karlíně.
V�roce 1926 natočil svůj
první lm Švejk v�ruském
zajetí. Prvním jeho zvuko-
vým byl v�roce 1931 lm To
neznáte Hadimršku s�Vlas-
tou Burianem v�hlavní roli.
Natočil přes 80 snímků,
většinou v�rolích kuchařů
a�hostinských.
Celý život žil v�Nuslích,
od�roku 1921 ve�Svatoslavově
č. p.�435/45 s�rodiči. V�roce 1951
se oženil s�Boženou Zalabáko-
vou, zemřel 18. ledna 1963.
Slavnější
než Dvorský
Dnes již zapomenutý zpěvák
Antonín Muff se narodil
16. listopadu 1904 v�Old-
řichově ulici č. p.�305/30
obuvníkovi Stanislavu
Muff ovi a�Marii rozené
Horkové. Od�učení na�kože-
luha zběhl k�hudbě. Zpočát-
ku zpíval po�restauracích
a�v�roce 1923 nastoupil
do�Východočeského divadla
jako operní pěvec. Po�vojně
pracoval krátce na�poště, ale
záhy se šel živit jako zpěvák
po�restauracích za�600 Kč
měsíčně. Všiml si ho Karel
Hašler a�v�roce 1927 ho
angažoval, působil i�ve�Va-
rieté v�Karlíně. V�roce 1929
měl velké turné v�Polsku.
Po�svém návratu se oženil
s�pěvkyní Annou Gromwel-
lovou, rozenou Mohelskou,
později majitelkou baletní
školy. Muff zpíval v�Ura-
nii, Vinohradské zpěvohře
a�Tylově divadle. Od�roku
1930 začal nahrávat gramo-
fonové desky. Do�roku 1937
nahrál více než 700 desek
značek Homocord, Esta či
Odeon v�celkovém nákladu
asi 45�000 kusů. Nahrával
i�s�Karlem Hašlerem či R. A.
Dvorským. Tanga Cikánka
v�jeho podání se prodalo
víc než Dvorského originá-
lu. Mezi lety 1931-1939 hrál
a�zpíval v�pěti lmech, také
režíroval operetu Už mou
milou, ke�které složil v�roce
1940 i�hudbu, ale hlavně
koncertoval.
Smutný konec
v zapomnění
V�roce 1941 dostal pokutu
300 K�za�zpěv písně Čechy
krásné, Čechy mé, kterou
neměl schválenou cenzory
v�programu. Stal se proto
členem Vlajky a�do�konce
války jezdil s�estrádami
Národní odborové ústředny
zaměstnanecké po�továr-
nách. Po�válce stále zpíval
pod Svazem lidových scén,
ale po�roce 1948 mu nebyla
povolena kabaretní licence
a�jezdil jako člen estrádní
skupiny Franty Mrázka či
účinkoval v�kabaretu U�Fle-
ků.
V�roce 1950 se rozvedl
a�30. července 1952 podruhé
oženil s�Dagmar Vysušilovou,
rozenou Kuželkovou. Zemřel
24. prosince 1974 v�zapomně-
ní.
Rudolf Píša
Všechna sláva polní tráva
Kdo dnes zná jméno Antonín
(Tino) Muff ? Foto: NAČR
Herec František Černý
zemřel v�pouhých 58 letech.
Foto: NAČR
Tucnak_06_2024.indd 13Tucnak_06_2024.indd 13 27.05.2024 13:52:3027.05.2024 13:52:30