Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4

Měsíčník MČ Praha 4, nejlepší čtvrti v Praze.

Strana 14

Tučňák | červenec–srpen 2025

14

Lidé zPrahy 4

Bejvávalo v Nuslích

Historik Rudolf Píša spustil

web www.e-nusle.cz o do-

mech a lidech z Nuslí. Máte-li

jakékoliv fotograÞ e Nuslí,

Pankráce a okolí, plány domů

či zprávy pamětníků, ozvěte

se na mobil 603 545 901

či e-mail: muzeum@das-mcp.cz.

Za spolupráci předem děkuje.

Báječní muži sklikou

Jistě znáte nádherný Þ lm zroku 1978 režiséra Jiřího Menzela, který vypráví oprůkopnících českého

Þ lmu ajejich nelehkých začátcích. Jména Þ lmařů Ponrepo či Kříženecký jsou však spojena isNuslemi.

V

Čechách si kinema-

tograf získal nad-

šence odroku 1896.

Prvním byl Jan

Kříženecký, ten koupil vroce

1898 odbratrů Lumièrových

kameru anatočil první české

Þ lmy Dostaveníčko vemlýni-

ci, Lepič plakátů či Výstavní

párkař, každý nákladem asi

30 zl. Slavný Viktor Ponrepo

provozoval vletech 1901–

1904 putovní (ambulantní)

biograf, který sídlil dočasně

vhostinci UKoruny vHo-

lešovicích. Zaprvní stálý

český biograf se považuje Bio

Ponrepo vdomě UModré

štiky vKarlově ulici, promí-

tající od15. září 1907.

První letní kino

vČechách

Už vlétě 1907 vzniklo vůbec

první „letní“ kino vČechách.

Bylo vpivovarské zahradě

vNuslích azajeho existencí

stál Ponrepo. Šlo oprostor

ohraničený prkennou ohra-

dou sbílou stěnou nastraně

jedné abudkou pro kine-

matograf nastraně druhé.

Pro velký zájem se akce

vroce 1908 opakovala. To ale

vyvolalo stížnosti místních

hostinských: „Již pomnoho

neděl provádějí se vzahradě

pivovaru obrazy biograÞ cké,

které se těší veliké přízni

obecenstva. Naproti tomu

okolní hostince jsou skoro

prázdny. Majitel odvádí

10Kdenně, což měsíčně činí

300 Karočně přes 6000K.

Kdyby tento pivovar měl

vkaždém předměstí podob-

ný biograf, lépe by mu to

vynášelo nežli vařiti pivo.“

Údajně chodilo napředstave-

ní až 2 tisíce osob denně, ale

údaj byl asi značně nadsazen.

Kino, již pod názvem

„Variété Biograf vNuslích“,

provozoval napodzim 1908

jistý S. Francoise. Vprosinci

1908 byl navržen nový dře-

věný pavilon svýškou

10,9 metru. Plátno 6 x 8 me-

trů mělo sledovat ze24 lavic

až 200 hostů. Projekt navrhl

Jan Kříženecký, stavba byla

schválena vúnoru 1909, ale

zřejmě nebyla provedena.

Pavilon byl nápadně podobný

Kříženeckého kinematografu

najubilejní výstavě Obchodní

aživnostenské komory aměl

být asi přenesen doNuslí.

Světovid vzdělával

Napodzim 1909 byl postaven

pavilon Biografu Světovid,

podle plánu tesaře Antonína

Bradáče. Vkině byly vlastní

pisoáry, pokladna ačekárna

před sálem. Vsále bylo 27

řad pro 244 sedících hostů

avstupné bylo od20 do60

haléřů. Provozovatelem byl

Zdenko Bouček. Ten si vroce

1912 otevřel první stálý bio-

graf vKřesomyslově č. p.593,

kde byla ipošta, aBoučkovu

kinu se také říkalo NaPoště.

Značku Biograf Světovid

převzal redaktor Národní po-

litiky Hanuš Kuff ner. Odlis-

topadu 1911 promítal vČest-

mírově ulici pod Národním

domem vsále „uPřemysla“.

Dřevě

ný pavilon využíval zřej-

mě jen vlétě. Často promítal

cestopisné avzdělávací Þ lmy.

Během války se konala

představení veprospěch

vdov asirotků. Odroku 1917

sloužil pavilon pro rozdělo-

vání přídělů potravin apo-

lévek dobročinné organizaci

Českého srdce. Poválce pře-

vzala jméno ikino Světovid

Družina oslepených vojínů

ČSR vBoleslavově ulici

(později kino Morava). Letní

kino vpivovaru promítalo

odroku 1923 veprospěch

Spolku přátel české dětské

nemocnice naKarlově.

Rudolf Píša

Asi jediná fotograÞ e biografu z časů přidělování polévek vroce 1918. Foto: archiv autora

Návrh biografu Světovid zroku 1909. Foto: archiv autora

Tucnak_07_2025.indd 14Tucnak_07_2025.indd 14 23.06.2025 15:27:3623.06.2025 15:27:36