Strana 13
13
www.praha4.cz
Lidé zPrahy 4
Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech
z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotograÞ e Nuslí, Pankráce a okolí, plány
domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901
či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.
Bejvávalo v Nuslích
Dobrý den,
již několik let poukazuji
nanelegální parkování
vozidel vzeleni, konkrétně
naploše, která je sou-
částí pozemku parcely
číslo 1464/1 vulici Krčská
nedaleko křižovatky sulicí
Antala Staška. Dříve zde
byl travní porost, který byl
nahrazen štěrkem, apravi-
delně zde stojí minimálně
čtyři vozy. Jak jsem se
dopátral, plocha je svěřena
dosprávy TSK hl. m. Prahy
aje zařazena dopasportu
komunikační zeleně jako
travnatá plocha. Kvyštěr-
kování části plochy nezná-
mým subjektem došlo bez
vědomí asouhlasu správce
pozemku. Může stím Pra-
ha4 konečně něco udělat?
(red. upr.)
Jan P., Krč
Vážený pane,
naváš dotaz mohu konsta-
tovat, že jediným opráv-
něným konat vtéto věci
je skutečně TSK Praha
jako správce audržovatel
pozemku. Celý problém spo-
čívá vabsenci obrubníku,
který by odděloval vizuál-
ně ifyzicky komunikaci
odzeleně. To může udě-
lat jen vlastník – pražský
magistrát – ajeho správce
komunikace (TSK Praha).
Bohužel tak nečiní aod-
kazují naudělování pokut.
Náš silniční správní úřad
může stejně jako městský
strážník jen zaznamenat
přestupek daného řidiče
aposlat ho dosprávního
řízení pro udělení pokuty.
Toto však nezabrání dalším
řidičům namístě parkovat,
dokud TSK Praha neuvede
zelený pás dokýženého sta-
vebně - technického stavu.
Zjišťoval jsem idalší infor-
mace a
údajně je vjednání
záměr napřestavbu tohoto
kousku zeleného pásu
naparkovací místa jako
kompenzace zazřízení vy-
hrazených míst pro plánova-
nou nabíječku vulici Antala
Staška. Tak možná proto
zůstává vtomto neutěše-
ném stavu…
Jaroslav Míth (ODS), radní MČ Praha 4
Zeptali jste se
Vyhlášený kožešník
skončil vkriminále
Kožešiny provází lidstvo odpravěku, a i navzdory pokroku ve výrobě látek
nelze kožešinu plně nahradit. Přes svůj rozvoj se nedají kvalitou srovnat
ani ty umělé, jen díky aktivistům se kezvířatům chováme alespoň oto lépe.
H
istorie cechu praž-
ských kožešníků
sahá až do14. sto-
letí, ale víme, že už
zaPřemyslovců byly kožeši-
ny významným obchodním
artiklem. Vroce 1907 bylo
vPraze 115 kožešníků, vroce
1924 již 212 avroce 1936
dokonce 410 kožešníků a192
obchodů. Vletech 1895-1928
bylo vNuslích 15 kožešníků.
Karel Mayer byl jedním
znich. Vroce 1927 si vč. p.347
nanáměstí Bratří Synků
otevřel své kožešnictví.
Vroce 1933, vevěku 33 let,
zemřel naTBC. Jeho ob-
chod orok později odkoupil
Antonín Švestka. Narodil se
12. prosince 1909 vChlustině
uŽebráku vrodině rolníka.
Vroce 1925 přišel doPrahy
avyučil se ukožešníka Jo-
sefa Kudláčka naStrossma-
yerově náměstí č. p.965, kde
pracoval až doroku 1931,
vyjma let 1929-1931, kdy byl
navojně. Odroku 1932 byl
vPlzni. To se už oženil sAn-
nou Křikavovou zTočníku,
které se orok později narodil
syn Antonín, iten se vyučil
kožešníkem. Vroce 1942 se
jim ještě narodil syn Pavel.
Chamtivá herečka
Švestkovo kožešnictví vNus-
lích nebyl jen obchod. Nabízel
svým zákazníkům iúschovu
kožešin, jejich opravy, ale
především prováděl vlastní
zakázkovou výrobu. Vroce
1940 se stal Švestka dokonce
soudním znalcem voboru.
Mezi zákazníky byla řada vý-
znamných osobností, obchod
navštěvovala Alice Masa-
ryková adalší dámy zvyšší
společnosti. Často chodila
iWerichova manželka Zdena
nebo hvězda Osvobozeného
divadla, herečka azpěvačka
Ljuba Hermanová. Ta bydlela
vletech 1935-1936 nedaleko,
vdnešní Bartoškově ulici
č. p.1361, kde žila sprvním
manželem, boxerem Eduar-
dem Hrabákem. Dokožešnic-
tví chodila často amajitele
oslovovala familiérně Švestič-
ko. Jednou přivedla kolegyni
Růženu Novákovou. Její ctitel
jí chtěl koupit kožich, ale ona
chtěla ještě něco navíc. Proto
obě herečky umluvily Švestku,
aby cenu navýšil o
2000 Kč,
pro Novákovou. Když ctitel
slyšel celkovou cenu, řekl,
že není pitomý, anaštvaně
odešel. Ljuba pak své kolegyni
řekla: „Vidíš, holka, mohla jsi
mít kožich, teď nemáš nic.“
Zaokupace se celý kožeš-
nický stav musel potýkat
spříděly surovin pro běžnou
činnost. Kompenzací stavu
byla zakázka šití vest pro
wehrmacht. Vojsku zkráličích
kožek, pro důstojníky se šily
vložky dokabátů zkřečků.
Zapoctivou práci
dodolu
Vroce 1946 si nechal Švestka
nově upravit výlohy acelý
vstupní portál obchodu.
Zdálo se, že se obchod opět
svobodně rozjede, ale přišel
únor 1948. Zákon č. 247/1948
Sb. dal Národnímu výboru
právo poslat nepřátele režimu
napřevýchovu dotábora nu-
cených prací. Místní komise
poslala kožešníka Švestku
nadva roky douranového
dolu vtáboře Vršek uJá-
chymova. DoÞ rmy mu byla
dosazena národní správa,
která rozhodla o„dobro-
volném“ začlenění krámu
dopodniku Textilia, n. p.Ten
časem přešel pod Lidové
výrobní družstvo kožešníků
arukavičkářů, kde ponávratu
zvězení mohl pracovat jako
řadový zaměstnanec. Kožeši-
ny se vobchodě prodávaly až
doroku 1992, než obchodní
prostory adaptovala Michel-
ská pekárna. Starý pan Švest-
ka zemřel vroce 2003, starší
syn Antonín vzáří oslavil
92. narozeniny. Rudolf Píša
Nově upravený portál kožešnictví zroku 1946. Foto: archiv A. Švestky
Tucnak_leden.indd 13Tucnak_leden.indd 13 19.12.2025 15:48:2219.12.2025 15:48:22