Projděte si stezku kocoura Mikeše

Stanislav Tůma na vycházce s Mikešem (vpravo). Foto: archiv ST

Možná jste o této trase, která vede z Horní ulice k divadlu Na Jezerce, ještě nikdy neslyšeli, ale skrývá se za ní zajímavý životní příběh opuštěného kocoura a Stanislava Tůmy, kteří společně prožili více než dvacet let.

Vše začalo v roce 2005, kdy černé koťátko s bílými tlapkami seběhlo kopec na Jezerce od Družstevního ochozu a vběhlo pod výčepní pult v hospodě U Parku. „Z hospody bylo do večera celkem 22x vyhozeno a vždycky se vrátilo. Když paní hostinská zavírala, bylo vyhozeno po třiadvacáté, a tak jsem si kotě odnesl do Horní 10, kde jsme bydleli dva: moje maminka a já, který se v tomhle domě před 73 lety narodil a žiji zde dodnes...,“ vzpomíná Stanislav Tůma. Pokusil se prostřednictvím plakátů najít majitele malého kocoura, ale nikdo se nepřihlásil. A tak Mikeš zůstal ve svém novém domově.

Pomníček byl trnem v oku

Se svým novým páníčkem chodil na procházky do parku Jezerka a tato na první pohled originální dvojice se brzy stala veřejně známou. „Znali nás pejskaři a jejich pejsci. Oni si hráli s Mikešem, já si povídal se staršími dámami, v létě i v zimě. Celých 20 let, a tak cestě z Horní ulice k divadlu Na Jezerce začali lidé říkat stezka kocoura Mikeše. Bohužel, Mikeš loni zemřel, a proto jsem mu na konci stezky udělal malý pomníček, který ovšem nějaký zhrzený pejskař soustavně ničil a žaloval na něj, kde mohl... Ještěže v divadelní restauraci na něj personál vzpomínat dokáže, děkuji jim za to, i panu Hrušínskému. Za sebe, za Mikeše i za všechny slušné lidi z parku,“ uzavírá svoji vzpomínku Stanislav Tůma, jehož byt je plný Mikešových snímků. Drží se totiž staré moudrosti, že pokud vzpomínky na člověka či zvířátko stále žijí, nikdo z nich nezemřel… (md)