Strana 8
8
Tučňák | únor 2026
NÁZORY zastupitelů
Lucie Michková
zastupitelka MČ Praha 4
TOP 09 ANOODS
Radek Lacko
radní MČ Praha 4
Michal Hroza
zastupitel MČ Praha 4
Zdraví natyce
Od�počátku svého působení v�naší městské
části se věnuji nejen sociální, ale také zdra-
votní oblasti. Právě proto jsme k�již vydané-
mu adresáři podpůrných a�sociálních služeb
„Pomocná ruka rodinám i�jednotlivcům“
na�konci roku 2025 připravili jeho „bratříčka“
– publikaci s�názvem „Zdraví na�Čtyřce – Kam
v�Praze 4 k�lékaři aneb katalog zdravot-
nických zařízení“. Jejím cílem je usnadnit
orientaci v�nabídce zdravotní péče v�Praze 4
a�pomoci vám rychle najít potřebné informa-
ce. Věřím, že se vám bude hodit při hledání
vhodného pediatra, praktického lékaře či
specialisty v�místě vašeho bydliště. Součástí
katalogu jsou také důležité kontakty, napří-
klad na�pohotovostní služby, lékárny nebo
tísňovou péči. Katalog je dostupný v�elek-
tronické podobě na�našem webu a�v�tištěné
verzi na�recepci Úřadu městské části Praha�4
(Antala Staška 2059/80b), kde vám bude
na�vyžádání zdarma vydán.
Propojování sociální
a�zdravotní péče je nezbytné
Spolupráce sociálních služeb a�poskytovatelů
zdravotní péče je dnes důležitější než kdy
dříve. Tyto oblasti spolu úzce souvisejí a�není
dlouhodobě udržitelné je oddělovat. Naopak
je potřeba hledat cesty, jak je propojit tak,
aby péče byla pro lidi co nejdostupnější,
srozumitelnější a�efektivnější. Městská část
Praha 4 tento přístup dlouhodobě podpo-
ruje, a�proto jsme uspořádali minikonferenci
s�názvem „Zdravotně-sociální pomezí,
aneb jak nastavit péči o�(nejen) stárnou-
cí populaci“, které se zúčastnilo i�několik
poslanců zastupujících tento resort včetně
aktuálního ministra zdravotnictví. Hlavním
přednášejícím byl prof.�RNDr.�Ladislav Dušek,
Ph.D., dlouholetý ředitel ÚZIS, který přiblížil
fungující propojení dat sociálních a�zdra-
votních služeb. Z�dostupných dat, včetně
demogra ckých, jednoznač
ně vyplývá, že po-
roste potřeba dlouhodobé a�ošetřovatelské
péče i�sociálně-zdravotních služeb. Je proto
nutné již nyní myslet na�dostatečné kapacity
poskytovatelů, personální zajištění a�pod-
poru neformálně pečujících. Jako příklad
dobré praxe jsem představil činnost našeho
Ústavu sociálních služeb v�Praze 4. Na�kon-
ferenci dále vystoupily odbornice z�Fakultní
Thomayerovy nemocnice RNDr.�Jitka Sou-
kupová, Ph.D.,�a�MUDr.�Zuzana Křemenová,
Ph.D.,�a�také ředitel Zdravotnické záchranné
služby MUDr.�Petr Kolouch, MBA, LL.M.,
a�PhDr.�Mgr.�Jan Bodnár, LL.M., který téma
představil z�pohledu Všeobecné zdravotní
pojišťovny.
Bezpenost pedevším
Minulý měsíc jsme ocenili metodiky prevence
ze základních škol. Proč o�tom píšu? Tito lidé
řeší nad rámec svých pedagogických povin-
ností různé druhy rizikového chování u�dětí,
například šikanu, agresivní chování nebo
sebepoškozování. Poskytují podporu žákům,
ale i�rodičům a�pedagogům. Metodici pre-
vence odvádějí velmi náročnou práci, která si
zaslouží poděkování a�respekt. Všichni víme,
že prevence je lepší než represe. Předcházet
rizikovému chování je proto lepší než řešit
jeho následky.
Důraz na�vzdělávání
Klademe přitom dlouhodobý důraz na�kvalit-
ní a�odborn
ě ukotvené vzdělávání metodiků
prevence ve�školách, které reaguje na�aktuál-
ní výzvy, jimž školy a�rodiny čelí. Vzdělávací
aktivity plánujeme systematicky a�reali-
zujeme je ve�spolupráci s�renomovanými
odbornými organizacemi, státními instituce-
mi i�neziskovým sektorem, abychom pokryli
široké spektrum témat od�digitálních rizik až
po�duševní zdraví dětí a�pedagogů.
Významná část vzdělávání je zaměřena
na�kyberprostor, digitální bezpečnost a�di-
gitální wellbeing. Věnujeme se práci s�infor-
macemi v�online prostředí, rozpoznávání
dezinformací, rizikům sociálních sítí, umělé
inteligenci a�dopadům nadměrného užívání
technologií na�psychické zdraví dětí.
Proto do�vzdělávání zahrnujeme témata pe-
dopsychiatrické minimum, psychopatologie
v�př
edškolním a�školním věku, podpora žáků
s�úzkostmi, depresemi či jinými duševními
obtížemi, ale také prevence syndromu vyho-
ření pedagogických pracovníků.
V�oblasti prevence závislostního chování se
zaměřujeme na�nové návykové látky, digitální
závislosti a�rizika spojená s�užíváním alkoho-
lu, tabáku a�dalších látek. Neméně důležitou
součástí vzdělávacích aktivit pro pedagogy je
práce se třídou, prevence násilí a�extremismu
a�rozvoj sociálních dovedností. Organizujeme
workshopy a�semináře zaměřené na�zvládání
kon iktů, práci s�třídním kolektivem, prevenci
šikany a�podporu zdravých vztahů mezi žáky.
Do�těchto aktivit se zapojují rovněž Policie
ČR, městská policie, pedagogicko-psycho-
logické poradny a�další odborné instituce,
čímž vzniká funkční síť podpory pro školy
na�území Prahy 4.
Moderní společnost a�nové technologie
p
řinášejí mnoho výhod, ale současně i�nová
nebezpečí, kterým se musíme naučit čelit
a�ještě lépe předcházet. Městská část Pra-
ha�4 to dělá a�bude dělat i�v�budoucnu.
Voda jako umní itechnika
Podolská vodárna patří k�nejvýraznějším
stavbám na�pravém břehu Vltavy a�je pevnou
součástí Podolí už téměř sto let. Mnoho lidí
kolem ní denně projde, aniž by tušili, jaký
příběh se za�jejími zdmi skrývá.
Ve�zdejším Muzeum pražského vodárenství
aktuálně probíhá kompletní stavební a�expo-
ziční rekonstrukce, která potrvá až do�první
poloviny roku 2027, a�výsledná podoba bude
stát za�to. V�mezidobí je možné zúčastnit
se nových komentovaných prohlídek kolem
areálu a�seznámit se s�historií a�architekturou
vodárny.
Vznik vodárny souvisí s�rozvojem Prahy
po�roce 1922, kdy vznik Velké Prahy přinesl
zvýšené nároky na�zásobování pitnou vodou.
Na�místě původní rybářské osady a�star-
ších vodárenských provozů vyrostl v�letech
1924–1929 nový areál, navržený architektem
Antonínem Engelem. Stavba spojila tehdy
moderní technická řešení s�promyšleným
architektonickým pojetím, které ji odlišovalo
od�běžných průmyslových objektů své doby.
Architektura a�technické řešení
Vycházka vede exteriéry areálu a�přibližuje
nejen jeho urbanistické zasazení, ale i�tech-
nické řešení. Návštěvníci se dozvědí, proč je
budova někdy označována jako „katedrála
vody“ – klíčovou roli zde sehrála konstrukce
ltrační haly s�parabolickými oblouky o�roz-
pětí 29 metrů. Na�jejich návrhu se podíleli
statikové Bedřich Hacar a�František Klokner.
Tento systém umožnil vytvořit rozsáhlý vnitř-
ní prostor, který byl ve
�své době v�českoslo-
venském prostředí mimořádný a�řadil stavbu
mezi největší železobetonové realizace konce
20. let.
Součástí areálu je také sochařská výzdoba.
Na�jižním průčelí se nachází jedenáct pís-
kovcových soch symbolizujících řeku Vltavu
a�její významné přítoky, například Berounku,
Sázavu, Otavu nebo Želivku. Tyto prvky
odkazují na�přímé propojení vodárny s�řekou,
která byla pro rozvoj Podolí zásadní.
Areál byl dokončen až v�60. letech 20. sto-
letí, kdy byla postavena i�
vyhlídková věž,
doplňující původní koncept. Dnes je Podolská
vodárna kulturní a�technickou památkou,
která nadále slouží jako jeden ze zdrojů pitné
vody pro Prahu a�zároveň jako sídlo muzejní
expozice spravované společností Pražské
vodovody a�kanalizace.
Komentované vycházky se konají každý
čtvrtek od�15.00 h. a�každou druhou sobotu
v�měsíci v�11.00 a�13.00 h. Vstupné činí
100 Kč, délka prohlídky je přibližně jedna
hodina. Kapacita je omezená, proto je nutná
předchozí rezervace a�úhrada vstupenek pro-
střednictvím stránek www.pvk.cz/voda-hrou.
Zajdete se podívat?
Tucnak_02_26.indd 8Tucnak_02_26.indd 8 26.01.2026 17:43:5526.01.2026 17:43:55