Bejvávalo v Nuslích
Historické okénko na str. 17 připomíná nuselskou továrnu na mýdlo a svíčky.
Reklamní plakát Saponie z roku 1926. Zdroj: Muzeum cenných papírů
Jak se z mlýna stala mydlárna
V Nuslích bývaly čtyři mlýny. Dva tzv. umělecké, které mlely s parním pohonem, a dva vodní stojící na Botiči. Dolní byl na Folimance, která patří pod Vinohrady, ten druhý byl blízko pivovaru.
První mlýn na Botiči je doložen v roce 1320 a jistě byl starší. Kde přesně stál, se neví, jen že byl v údolí. Prameny obecně uvádějí, že tento mlýn zanikl nejpozději do roku 1654, ale zřejmě na jeho základech vznikl mlýn nový, zachycený na plánu Prahy z roku 1769. I on stál na hranicích katastru Vinohrad a Nuslí v místech, kde se Botič dělil a tvořil ostrůvek. Rameno potoka a náhon byly zasypány v roce 1895.
Holoubek z Vinohrad, nebo z Nuslí?
Důležitou osobou byl František Holoubek. Narodil se 20. listopadu 1844 v Hostomicích v rodině mydláře. I on se jím stal a v roce 1876 přišel na Vinohrady, kde si v č. p. 269 na Bělehradské ulici otevřel krámek. Díky píli mohl v roce 1883 koupit mlýn v Nuslích č. p. 11, kde zřídil mydlárnu a tavírnu loje. Přesto nadále mlel mouku a vedl pecnářství. Koupil mlýn jeden, ale byly to vlastně dva propojené. Jeden objekt č. p. 11 stál v Nuslích, spojený přes náhon s č. p. 639 na Vinohradech. Mlýnem procházela hranice katastru. Protože byt i krám měl na Vinohradech, uváděl firmu jako vinohradskou, ale třeba při zápisu ochranných známek psal Nusle č. p. 11, to byl hlavní závod.
František Holoubek.
První český margarín
Holoubkova továrna kro mě mýdel začala vyrábět i stearinové a parafí nové svíčky značek Perun a Astarta. V roce 1890 rozšířil továrnu a začal podle francouzského patentu výrobu vůbec prvního českého margarínu, který se tehdy dělal z hovězího loje, mléka a vody. Margarín vyráběl pod jmény Orchidea a Konsum. V roce 1906 vznikl rostlinný tuk z kokosových ořechů, Nuselin. Postupně se přidala výroba parfémů Colombo, zubní pasty Klerdont, hraněné sody nebo vodního skla. V roce 1897 do firmy vstoupil syn František, ale zemřel už v říjnu 1906. Podíl převzala vdova a v roce 1913 přistoupil mladší syn Ferdinand (1888–1934). Otec Holoubek poté z firmy odešel a zemřel v březnu 1919.
Vznik značky Saponia
V roce 1920 byla podepsána fúze firem F. Čeněk v Jaroměři, Jan Hubínek a syn v Libni a Akciové svíčkárny a mydlárny Monopol v Mladé Boleslavi, z čehož vzešla firma „Saponia“, spojené české akciové továrny na mýdla a svíčky. Díky tomu byly Holoubkem pohlceny menší konkurenční závody a vznikl podnik s kapitálem 10 000 000 Kč a velkou továrnou v Neratovicích.
V Nuslích se soustředila výroba svíček a mýdla. Vinohradská část továrny byla zbořena začátkem roku 1938, stejně jako původní budova mlýna.
Za války byla výroba tuků klíčová, a to s dohledem Němců dosazených do vedení. Saponii kapitálově ovládla konkurenční Sana, která držela 98 % akcií.
V roce 1945 byla Saponia znárodněna a začleněna do národního podniku Sana, vyjma továrny č. p. 502 v Nuslích, kterou dostaly Československé závody tukové. Následně továrnu převzal Velkodistribuční podnik, který z ní udělal sklady a kanceláře. V roce 1953 dostal budovy Pražský velkoobchod potravinářským zbožím a v roce 1965 podnik Potraviny Praha 4. Jejich zánikem v roce 1994 začala rekonstrukce budov pro Kabel Plus, později známý jako UPC Česká republika. Od roku 2024 zde sídlí Národní filmový archiv.
Holoubkova továrna v roce 1904, za komínem je původní mlýn. Zdroj: Muzeum cenných papírů
Rudolf Píša
Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotografie Nuslí, Pankráce a okolí, plány domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901 či e-mail: muzeum@das-mcp.cz.
Za spolupráci předem děkuje.