Strana 17
17
www.praha4.cz
Lidé zPrahy 4
Bejvávalo v Nuslích
Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech
z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotograe Nuslí, Pankráce a okolí, plány
domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901
či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.
Jak se z mlýna stala mydlárna
VNuslích bývaly čtyři mlýny. Dva tzv. umělecké, které mlely s parním pohonem, a dva vodní stojící
na Botiči. Dolní byl na Folimance, která patří pod Vinohrady, ten druhý byl blízko pivovaru.
P
rvní mlýn na Botiči je
doložen vroce 1320
a jistě byl starší. Kde
přesně stál, se neví,
jen že byl vúdolí. Prameny
obecně uvádějí, že tento
mlýn zanikl nejpozději do
roku 1654, ale zřejmě na jeho
základech vznikl mlýn nový,
zachycený na plánu Prahy
zroku 1769. I on stál na
hranicích katastru Vinohrad
a Nuslí vmístech, kde se
Botič dělil a tvořil ostrůvek.
Rameno potoka a náhon byly
zasypány vroce 1895.
Holoubek zVinohrad,
nebo z Nuslí?
Důležitou osobou byl Fran-
tišek Holoubek. Narodil se
20. listopadu 1844 vHos-
tomicích vrodině mydláře.
I on se jím stal a vroce 1876
přišel na Vinohrady, kde si
vč. p. 269 na Bělehradské
ulici otevřel krámek. Díky
píli mohl vroce 1883 koupit
mlýn vNuslích č. p. 11, kde
zřídil mydlárnu a tavírnu
loje. Přesto nadále mlel
mouku a vedl pecnářství.
Koupil mlýn jeden, ale byly
to vlastně dva propojené.
Jeden objekt č. p. 11 stál
vNuslích, spojený přes
náhon s č. p. 639 na Vino-
hradech. Mlýnem procháze-
la hranice katastru. Protože
byt i krám měl na Vino-
hradech, uváděl rmu jako
vinohradskou, ale třeba při
zápisu ochranných známek
psal Nusle č. p. 11, to byl
hlavní závod.
První český margarín
Holoubkova továrna kro-
mě mýdel začala vyrábět
i stearinové a parafí-
nové svíčky značek
Perun a Astarta.
Vroce 1890 rozšířil
továrnu a začal
podle francouzské-
ho patentu výrobu
vůbec prvního
českého margarí-
nu, který se tehdy
dělal zhovězího loje,
mléka a vody.
Margarín vy-
ráběl pod jmény Orchidea
a Konsum. Vroce 1906 vznikl
rostlinný tuk zkokosových
ořechů, Nuselin. Postupně
se přidala výroba parfémů
Colombo, zubní pasty
Klerdont, hraněné
sody nebo vodního
skla. Vroce 1897
do rmy vstoupil
syn František, ale
zemřel už vříjnu
1906. Podíl převzala
vdova a vroce 1913
přistoupil mladší syn
Ferdinand (1888–1934).
Otec Holoubek
poté z rmy ode-
šel a zemřel v březnu 1919.
Vznik značky Saponia
Vroce 1920 byla podepsána
fúze rem F. Čeněk vJa-
roměři, Jan Hubínek a syn
vLibni a Akciové svíčkárny
a mydlárny Monopol vMla-
dé Boleslavi, zčehož vzešla
rma „Saponia“, spojené
české akciové továrny na
mýdla a svíčky. Díky tomu
byly Holoubkem pohlceny
menší konkurenční závody
a vznikl podnik skapitálem
10000000 Kč a velkou
továrnou v Neratovicích.
VNuslích se soustředila výro-
ba svíček a mýdla. Vinohrad-
ská část továrny byla zbořena
začátkem roku 1938, stejně
jako původní budova mlýna.
Za války byla výroba tuků
klíčová, a to s dohledem
Němců dosazených do vede-
ní. Saponii kapitálově ovládla
konkurenční Sana, která
držela 98 % akcií.
Vroce 1945 byla Saponia
znárodněna a začleněna do
národního podniku Sana,
vyjma továrny č. p. 502
v Nuslích, kterou dostaly
Československé závody
tukové. Následně továrnu
převzal Velkodistribuční
podnik, který zní udělal
sklady a kanceláře. Vroce
1953 dostal budovy Pražský
velkoobchod potravinářským
zbožím a vroce 1965 podnik
Potraviny Praha 4. Jejich
zánikem vroce 1994 začala
rekonstrukce budov pro Ka-
bel Plus, později známý jako
UPC Česká republika. Od
roku 2024 zde sídlí Národní
lmový archiv.
Rudolf Píša
Holoubkova továrna vroce 1904, za komínem je původní mlýn.
Zdroj: Muzeum cenných papírů
Reklamní plakát Saponie z roku 1926. Zdroj: Muzeum cenných papírů
František Holoubek.