Tučňák - zpravodaj MČ Praha 4

Měsíčník MČ Praha 4, nejlepší čtvrti v Praze.

Strana 13

13

www.praha4.cz

Lidé zPrahy 4

Bejvávalo v Nuslích

Napsali jste nám

Historik Rudolf Píša spustil web www.e-nusle.cz o domech a lidech

z Nuslí. Máte-li jakékoliv fotograe Nuslí, Pankráce a okolí, plány

domů či zprávy pamětníků, ozvěte se na mobil 603 545 901

či e-mail: muzeum@das-mcp.cz. Za spolupráci předem děkuje.

Nezapomenutelná drogistická vůně

Dodnes si pamatuji tu specickou vůni starého obchodu sdrogerií na ná-

městí Bratří Synků. Dnes se zde linou vůně italské kuchyně, ale kdysi zde

byla nejstarší drogerie vNuslích a také jedna z největších vcelé Praze.

Z

a jejím vznikem stojí

Alois Bydžovský. Na-

rodil se 11. května 1868

vKarlíně zřízenci dráhy

Jindřichu Bydžovskému a jeho

ženě Barboře, rozené Říhové.

Byl nejstarším ze třinácti dětí,

dospělosti se však dožily jen

tři. Uživit rodinu bylo těžké,

otec měl u dráhy pouze 1 zl.

denně, a tak si malého Aloise

vzala na vychování teta Marie.

Ve třech letech onemocněl

zánětem mozkových blan,

následkem čehož se projevila

silná zraková vada, proto se

nehodil na žádné řemeslo, kde

by byl zrak namáhán, a stal

se obchodním praktikantem.

Začínal vdrogerii Potůček

a Hanák, kde plnil kapsle na

šumivé prášky a lepil sáčky.

Pak přešel do malostranské

drogerie Friedricha Barvitia na

Újezdě, kde se po třech letech

stal příručím. Vroce 1888 na-

stoupil u rmy Ignác Pexider

na Vinohradech, která se speci-

alizovala na barvy. Pro zlepšení

němčiny odešel k rmě Herzig

v Teplicích, kde se stal vedou-

cím liálky vŠenově.

Vlastní obchod

Brzy se vrátil do Prahy a roz-

hodl se osamostatnit. Měl

našetřeno 600 zlatých a další

tisícovku mu přidala teta Ma-

rie. Volba padla na Nusle, kde

dosud žádná drogerie nebyla.

Vnovostavbě č. p. 238 si najal

za 165 zl. ročně od 1. května

1895 krám, sklep a pokoj

v1.patře, kde bydlel. Vso-

botu 11.května 1895 otevřel,

bylo mu právě 27 let. Teta mu

vkrámě pomáhala, ale jejich

začátky byly těžké. Ručně

třeli barvy na mlýnku a lidé se

postupně naučili v krámku na-

kupovat i chodit sem na kus

řeči. I díky tomu se vúnoru

1897 oženil sTerezií Čapko-

vou, švagrovou statkáře Frice.

Jeho bratr, stavitel Antonín,

prodal novomanželům celý

dům č. p. 238. Vroce 1900 se

jim narodila dcera Kristina

a v roce 1901 syn Jindřich.

Zvýsluní do kriminálu

Vroce 1901 koupil Bydžovský

tzv. Zámeckou zahradu č. p.5,

hospodu, co stála naproti

zámku. Na jejím místě nechal

postavit nárožní činžovní

dům, kde otevřel novou mo-

derní drogerii „U bílého andě-

la“, a dům č. p. 238 prodal.

Jako zavedený obchodník

se stal vroce 1904 starostou

Obchodního grémia pro

Nusle, kde působil až do

roku 1939. Byl také zvolen do

městské rady i zastupitelstva

Nuslí a obecně byl aktivní

jako člen mnoha zdejších

spolků.

Vroce 1914 prodal drogerii

Gustavu Jandošovi a působil

vHolešovicích. Do Nuslí se

vrátil vroce 1920, aby založil

velkodrogerii Bydžovský &

Skála. To už se do obchodu za-

pojil i syn Jindřich, pro kterého

Alois koupil zpět drogerii od

vdovy Jandošové. Syn rozšířil

drogerii o prodej fotograckých

potřeb a zavedl i vyvolávání fo-

tograí. Dům vroce 1933 zvýšil

o dvě podlaží a rozšířil drogerii

o dva sousední krámy. Vroce

1938 mu byl povolen i prodej

plynových masek.

Rány osudu přišly s komu-

nisty. Syn Jindřich byl vroce

1949 poslán na rok do tábora

nucených prací vJáchymově

jako nepřítel režimu. Otec

Alois musel znovu za pult.

Podnik převzala Chemod-

roga, n. p. a vyhodila ho na

hodinu jako nežádoucího.

Prodejna se přebudovala na

samoobslužnou. Alois zemřel

1. prosince 1963. Ani Jindřich

se konce režimu nedožil, ze-

mřel 10.ledna 1986.

Rudolf Píša

Alois Bydžovský. Foto: archiv

rodiny

Nárožní dům s drogerií U bílého anděla vroce 1905. Zdroj: Muzeum

cenných papírů

Dobrý den,

z dopravního podniku mi

neodpověděli, a tak posí-

lám dotaz vám. Bude nějak

řešen problém pro handica-

pované lidi ve stanici met-

ra„C“ Pražského povstání?

Dole musejí překonat 2 × 10

schodů bez možnosti použití

eskalátoru, který tam není.

Jezdící schody jsou až naho-

ře. (red. upr.)

Věra J.

Vážená paní,

dopravní podnik (DP) má už

delší dobu připraven projekt

bezbariérového přístupu do

stanice Pražského povstání.

Měl být hotový ještě před

uzavřením stanice metra

Pankrác, ale nestalo se tak.

Pak DP přislíbil, že začne

stavět letos, ale obávám se,

že je ještě v „zajetí“ vyřizo-

vání potřebných povolení.

Takže bezbariérový přístup

bude, ale kdy přesně, to nám

zatím DP nesdělil.

Jaroslav Míth (ODS),

radní MČ Praha 4

Pěkný den,

v jednom z minulých čísel

Tučňáku byl krátký článek

o domu, kde se narodil

houslista a skladatel Jan

Kubelík. Přes všechny ma-

jetkové vztahy a tahanice

to dopadlo hrozně. Dům na

rohu ulic U Botiče a U Ply-

nárny je po požáru totálně

zdevastovaný, posprejovaný

a spíš budí hrůzu než úctu

k tomuto místu. Osobností,

jako byl J. Kubelík, nemá-

me v naší historii mnoho,

a tak by bylo dobré alespoň

provést dílčí opravu nebo

zakrytí celého objektu.

Možná by bylo nejlepší

dům zbourat, na místo dát

sloupek s cedulkou: ...zde

stával dům... a místo vyma-

zat zMapy.cz. Je to hodně

smutné… (red. upr.)

Ivan Š.